Herectví pro zábavu
Vladimír Dlouhý se narodil 10. června roku 1958 v Praze do rodiny stavebního inženýra. Jeho otec významně ovlivnil jeho kariérní sny, kdy chtěl jít Vladimír ve šlépějích svého otce. V šesté třídě ho přímo ve škole objevila pro hlavní roli filmu Už zase skáču přes kaluže od Karla Kachyni pomocná režisérka Milada Mikešová. Ve filmu, kde ztvárnil chlapce Adama, který se těžce potýkal s následky dětské obrny, podal natolik přesvědčivý výkon, že byl oceněn Zlatým Dudkem. Ačkoliv se po úspěšném snímku stal dětskou filmovou a televizní hvězdou 70. let, filmování bral jako pouhou zábavu a stále se držel svého snu stát se stavebním inženýrem.
Kariérní sen mu „nevyšel“
Přihlásil se na průmyslovou školu, kam však nebyl přijat, proto se začal učit na zedníka. Režisér Petr Schulhoff ho však přesvědčil, aby nastoupil na Státní konzervatoř v Praze a stal se profesionálním hercem, načež Dlouhý tuto školu roku 1980 úspěšně absolvoval. Poté hrál v letech 1980 až 1991 v Divadle Na zábradlí, v letech 1991 až 1994 v Divadle Bez zábradlí, v letech 1994 až 1997 v Rokoku Městských divadel pražských a v letech 1997 až 2006 v Divadle na Vinohradech. Často však hostoval i v jiných divadlech, mezi kterými bylo i Národní divadlo. Jeho bratr Michal Dlouhý se také stal hercem, na jevišti se však setkávali jen výjimečně. Vladimír Dlouhý byl také obsazován do řady filmových rolí, kdy dokázal zahrát obdivuhodnou škálu postav. Dokázal se do svých postav vcítit, což se odráželo na jeho mimořádném hereckém talentu. Oblíbený byl také v pohádkách, kdy mezi jeho nejznámější pohádkové role patří například role mlynáře Petra Máchala v pohádce S čerty nejsou žerty z roku 1984 nebo inženýra Petra v seriálu Arabela z roku 1980. Vladimír Dlouhý spolupracoval i s rozhlasem a také byl výborným dabérem, kdy svůj hlas propůjčil například Tomu Hanksovi nebo Melu Gibsonovi.