Život na ulici a smrt jediného dítěte
Po dětství plném násilí a zanedbávání si Édith našla cestu jako pouliční zpěvačka, kdy v 15 letech odešla od otce a se svou nevlastní sestrou Simone Berteaut se potloukala po ulicích Paříže. Brzy poté ji čekal násilný vztah s Louisem Dupontem, se kterým také otěhotněla. V 17 letech porodila svou jedinou dceru Marcelle, která však v roce 1934 zemřela na meningitidu, když jí byl pouhý rok a půl. Dále se však snažila uživit svým hlasem, kdy si jejího hlasu později všiml majitel kabaretu Louis Leplée a najal ji, aby u něj pracovala. Dal jí také umělecké jméno Piaf a dostala přezdívku „La Môme Piaf“, což znamená v pařížském slangu „Malý vrabčák“. V roce 1935 pak Édith nahrála své první album. Krátce poté byl její mentor Louis Leplée okraden a zavražděn. Piaf byla podezřelá z účasti na zločinu a byla zatčena. Ačkoliv byla později prohlášena za nevinnou, rozhodla se Paříž na chvíli opustit.
Mezinárodní úspěch
S pomocí svého nového agenta Raymonda Asso se Piaf nejen vrátila do Paříže, ale také zahájila mezinárodní kariéru a nahrávala jedno album za druhým. Její rostoucí úspěšnou kariéru dokonce nezastavil ani příchod 2. světové války, kdy byla v jednu chvíli dokonce podezřelá ze spolupráce s úřady v Němci okupované Francii. V roce 1944 vystupovala hned dva týdny po sobě v Moulin Rouge, o rok později dobyla New York a potkala zde svou životní lásku Marcela Cerdana, který byl v té době ženatý a měl tři děti. Když roku 1949 zemřel při letecké havárii, Édith propadla alkoholu, drogám a krátkodobým vztahům. I přes svůj těžký život však pomáhala svým talentovaným přátelům, dokonce i svému poslednímu milenci, o dvacet let mladšímu kadeřníkovi Theovi, který s ní byl až do samého konce. Neustálé turné, vystoupení, těžký emoční stav a nadužívání drog i alkoholu zpěvačce natolik podlomily zdraví, že brzy trpěla sklerózou, cirhózou jater a šest měsíců po svém posledním koncertě v roce 1963 Édith zemřela. Její smrt byla oplakávána po celé Francii.
