Patrně každý nacistický vůdce či spolupracovník si vysloužil nějakou hanlivou přezdívku, která reflektovala jeho bestiální činy za druhé světové války. Prominentní nacista a jeden z hlavních organizátorů holocaustu Reinhard Heydrich však měl na kontě tolik hrůz, že měl přízvisek hned několik. Na Kata Třetí říše byl jako na jediného spáchán atentát.
Na Heydrichovu povahu mělo vliv již nepříliš šťastné dětství. Ačkoliv rodinné zázemí měl dobré a pocházel z dobře situované měšťanské rodiny, nebyl Reinhard spokojený. Jako dítě byl paličatý a vzpurný a neměl žádné kamarády. Jeho samotářská a pomstychtivá povaha vedla k tomu, že ho ostatní akorát šikanovali, a to se nezměnilo ani na námořnické kadetce v Kielu. Jeho vysoký mečivý hlas byl terčem posměchu a spolužáci ho při příchodu vždy napodobovali mečením a přezdívali mu Koza. Nic proti přezdívkám, které si vysloužil za války, jako třeba Plavá bestie, Mladý zlý bůh smrti, Řezník z Prahy nebo Kat Třetí říše.
Útrapy v dětství a dospívání však patrně formovaly jeho ctižádost i nezkrotné ambice, které v kombinaci s naprostou absencí laskavosti a soucitu dokázaly stvořit monstrum. Heydrich navíc vypadal jako pravý árijský bůh a byl všestranně nadaný. Plynně hovořil několika jazyky, krásně hrál na housle, létal na dvouplošníku a skvěle se mu dařilo i ve sportu – výborně plaval, vesloval i jachtařil, ovládal dokonale jízdu na koni a v šermování neměl v Třetí říši konkurenci.
K jedinému jeho uklouznutí došlo právě v Kielu. Zde udržoval milenecký poměr s dívkou, která ho později obvinila z nečestného chování a z toho, že ji přivedl do jiného stavu, okolnosti ale zřejmě byly jiné. V to době se totiž Heydrich seznámil se svojí životní láskou, mladou šlechtičnou Linou von Osten, kterou za pouhých dvanáct dní požádal o ruku. To se ovšem nelíbilo jeho milence, která se považovala za jeho snoubenku, a případ se začal prošetřovat. Za svůj arogantní přístup byl Heydrich z námořnictva vyloučen, protože měl „chování, které se neslučuje se ctí příslušníka vojenského námořnictva“.
Heydrich si z toho ale těžkou hlavu nedělal, ostatně, měl už svoji Linu, která ho díky rodinným kontaktům dostala k SS, kde se na nějaké ty morální propady nehledělo. A tak, zatímco v práci stoupal na hodnostním žebříčku, doma budoval šťastné manželství a s Linou zplodil hned čtyři děti. Měl však slabost pro ženy, a kvůli tomu se jeho manželství na chvíli ocitlo v krizi, která však brzy pominula. Lina mu dokonce zálety tolerovala, bylo pro ni důležitější, že sdíleli vyšší ideály. Například nenávist k Židům. „Je pozoruhodné, že to a ani svou cizost v naší zemi Židé nechápali, i když je stíhala čirá nenávist. Židé Reinhardovi nevadili politicky ani společensky. Jemu i mně připadali nesnesitelní svou duší, psychikou,“ napsala Lina ve svých pamětech.
Heydrich se proto aktivně zabýval problémem „Konečného řešení židovské otázky“. V roce 1942 předsedal konferenci ve Wannsee, kde bylo rozhodnuto o vyhlazení Židů v koncentračních táborech jako Osvětim, Treblinka, Majdanek nebo Chelmno. To mu ale nestačilo a podobně hodlal skoncovat i s českým obyvatelstvem, což mu ve funkci říšského protektora pro Protektorát Čechy a Morava bylo umožněno. „Nechci se pokoušet starými metodami poněmčit tu českou svoloč. Čech tu nemá koneckonců co pohledávat,“ uvedl Zlý bůh smrti.
Heydrich se s Linou a dětmi přesídlil do zámku v Panenských Břežanech, kde si užívali luxusu. Zejména Lina se v roli zámecké paní zhlédla, a dokonce objížděla jiné zámky, odkud si do svého nového bydliště odvážela nejrůznější porcelán a dekorace. Heydrich mezitím řádil na Pražském hradě. Pod jeho dozorem se nastolilo masové zatýkání, popravy a hromadné odsuny Čechů do koncentračních táborů, kde je čekala smrt.
Přestože zmařil tisíce lidských životů, připadal si Heydrich neohrozitelný a zarputile odmítal ochranu osobních strážců, která mu připadala nesportovní. „Proč by na mě měli moji Češi střílet?“ podivoval se. A právě tento laxní a možná důvěřivý přístup se mu stal osudným. Česká exilová vláda v Londýně už totiž chystala plán a vyslala do Čech dva parašutisty, aby s Heydrichem skoncovali. Stalo se tak 27. května 1942, kdy na Reinharda Heydricha spáchali atentát dva čeští odbojáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. Heydrich na následky zranění o několik dní později v nemocnici zemřel.
Jeho smrtí však útrapy českého obyvatelstva neskočily, ba naopak. Nacistům nestačilo, že dopadli a zavraždili atentátníky, ale rozhodli se mstít ve velkém. Nastolilo se stanné právo, během něhož byli vražděni lidé bez soudu a vrcholem období nazývaného heydrichiáda bylo kompletní vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.
Nacisté Heydricha po jeho smrti dlouho opěvovali. Pohřben byl s nejvyššími poctami na hřbitově invalidů v Berlíně a na jeho počest nacistický plán vyvraždit Židy žijící v polském Generálním gouvernementu kódovým označením Operace Reinhard. Tato akce prakticky vyhladila židovské obyvatelstvo Polska.
Zajímají vás osudy dalších nacistických hyen? Přečtěte si, jak v Osvětimi řádil doktor Josef Mengele neboli Anděl smrti.
www.irozhlas.cz, www.iprima.cz, www.idnes.cz
