Porody císařským řezem jsou v dnešní době naprosto běžné. V minulosti se k nim ale přistupovalo jako k poslednímu zoufalému pokusu, jak zachránit dítě obětováním matky. Silné bolesti, stres, ztráta krve a pravděpodobnost infekce totiž obvykle znamenaly pro ženu rozsudek smrti, pokud už nebyla mrtvá. Výjimkou potvrzující pravidlo byl porod Beatrix Bourbonské, která přivedla na svět Václava, posledního syna krále Jana Lucemburského.
Psal se rok 1334 a na českém trůnu vládl ovdovělý český král Jan Lucemburský, který se po smrti své první manželky Elišky Přemyslovny rozhodl znovu oženit. Vybral si svoji o čtvrt století mladší sestřenici Beatrix Bourbonskou, dceru vévody Ludvíka I. Bourbornského, která patřila k nejbohatším evropským nevěstám. V Čechách ji ale lidé neměli rádi. Neuměla česky a navíc měli všichni v paměti milovanou Elišku Přemyslovnu, matku následníka trůnu, pozdějšího krále Karla IV. Beatrix doufala, že když dá králi dalšího syna, dočká se i přízně českého lidu.
25. února 1337 byl v Praze mráz a nevlídno. Na mladičkou, tehdy devatenáctiletou královnu Beatrix přišly porodní bolesti, které se stupňovaly, ale k finále porodu ani po dlouhých hodinách nevedly. Ve středověku nebyla tahle situace ničím výjimečným, vždyť smrtí rodičky potažmo i dítěte, končilo mnoho porodů. Poté, co byly vyčerpány všechny možné postupy porodních bab i tehdejších lékařů, nezbývalo, než se začít modlit a spoléhat na boží zázrak. Ten se nakonec stal.
Hodiny nekončících bolestí nakonec vedly k tomu, že Beatrix ztratila vědomí, což potvrzuje studie českých badatelů z Univerzity Karlovy v Praze, kterou v roce 2016 publikoval časopis Česká gynekologie. „Beatrice s největší pravděpodobností při porodu omdlela a byla považována za mrtvou,“ uvedl vedoucí studie, MUDr. Antonín Pařízek z Univerzity Karlovy v Praze, známý porodník a odborník na dějiny lékařství. „Chirurgové ji otevřeli jen proto, aby zachránili a pokřtili dítě. Bolest z operace pak pravděpodobně vedla k jejímu probuzení.“ V tu chvíli jí podle MUDr. Pařízka mohl zachránit život šok tím, že jí zabránil v nadměrném krvácení.
Následným komplikacím, traumatickému šoku a otravě organismu v důsledku infekce, se Beatrix vyhnula nejen díky svému dobrému zdravotnímu stavu. Svůj podíl na tom měl určitě i fakt, že to byla královna a dostalo se jí té nejlepší možné péče. Praha byla ve 14. století centrem evropské vzdělanosti a na českém královském dvoře pracovali přední lékaři té doby, což by pro Beatrici znamenalo nejlepší možný scénář, jak se zotavit z velké břišní operace. Nakonec přežila náročný porod nejen ona, ale také novorozenec. Dožila se 65 let. Svého syna, který se narodil za tak dramatických okolností, nakonec přežila o dva týdny.
Porod Beatrix Bourbonské, se stal jakýmsi medicínským milníkem. Historické záznamy o obtížném těhotenství a porodu Beatrix jsou nejstarším dochovaným dokladem o matce, která přežila císařský řez ještě před tím, než byla v roce 1870 objevena anestezie. Až do této doby představoval abdominální porod pro matku téměř jistou smrt. Ještě na konci 19. století mortalita při císařském řezu dosahovala až 90 %. V případě, že žena nezemřela ihned následkem stresu z bolesti vyvolané operací břicha, bylo příčinou smrti buď vykrvácení, nebo později sepse. Teprve ve 40. letech 20. století s rozvojem antibiotik se císařský řez stal rutinní operací, kterou bylo možné přežít.
Zajímá vás historie a osudy slavných osobností? České země v minulosti postihla hrozba "nemoci z lásky". Které české osobnosti syfilis poznamenala psychicky i fyzicky, si přečtěte v našem článku. .
časopis Česká gynekologie, Forbes.com, Bulvární historie.cz
