Retro gastro chutě: Kuřecí prsa s broskví, krabí salát , první mekáč, nekonečná žvýkačka i rozedřené jazyky. Na čem jsme si pochutnávali v devadesátkách?

Krom restaurací se ale do České republiky po revoluci v roce 1993 dostal také úplně první fast food Mc Donald’s jehož otevření v pražské Vodičkově ulici provázely nezvladatelné davy lidí hlídané policií i účast celebrit. V Česku se také rozmáhala dovážka potravin až téměř domů a lidé si oblíbili službu Family Frost. Nebylo zvykem chodit do restaurace na jídlo několikrát do týdne, a když už se šlo, byl to pro rodinu většinou malý svátek, často spojený s oslavou nějaké významné události. Frekvence návštěv restauračních zařízení se ale zvyšovala spolu s rostoucí životní úrovní českých obyvatel.

Sváteční oběd v restauraci

Hogo fogo restauraci jste v devadesátkách poznali zejména tak, že ve svém menu nabízela kuře s broskví. Kuřecí plátek, na němž byla položena půlka kompotované broskve překrytá plátkem levného eidamu a následné byla celá dobrota zapečena a podávána nejčastěji s hranolkami, chutnala dětem i dospělým a znamenala jistý punc luxusu. Co jste na jídelních lístcích v restauracích také vždy zaručeně našli, byl katův šleh, oblíbené jídlo kuchařů. Ti totiž pod neurčitý název mohli do jídla zakomponovat cokoliv, co by možná z kuchyně už odešlo po svých, ale když se to řádně okořenilo pálivou paprikou a přidaly se bramboráčky, nikdo nic nepoznal. To samé platilo o cmundě po kaplicku, což byl vlastně takový katův šleh naruby, neboli bramborák plněný masovou směsí se zeleninou stylem „co dům dal“. Velký úspěch slavil také dodnes všemi milovaný smažák, neboli kostka smaženého sýra. Dnes už si většinou pochutnáte na kvalitním kousku, v devadesátkách jste ale mohli počítat jen a pouze s eidamem bez chuti a zápachu, přesto se toto jídlo stalo oblíbenou pochoutkou, obzvlášť v kocovinách.

Pro velké jedlíky byly v nabídce také předkrmy, a to nejčastěji v podobně šunkových rolek, což byl plátek obyčejné šunky plněný pěnou ze smetany a křenu, nebo krabí salát zhotovený jednoduše z krabích tyčinek nasekaných v majonéze či jogurtu s citronem. „Dorazit“ jste se samozřejmě po obědě mohli ještě dezertem, pokud tedy peněženka hlavy rodiny dovolila. Velký boom zažívala vanilková zmrzlina s horkými malinami, která nahradila klasické polárkové dorty chutnající jak zmražený cukr, v těch lepších restauracích jste se mohli dočkat i flambovaného banánu, jehož příprava často probíhala přímo u stolu, kdy číšník polil banán opékající se na pánvi destilátem a zapálil. Výsledná dobrota se podávala se šlehačkou a čokoládovou polevou.

Fialové krávy a rozedřené jazyky

Sladkosti vůbec zažívaly v devadesátkách velký boom. Do Česka vtrhly ze Západu vytoužené sladké tyčinky jako Milky Way, Bounty, Twix, Snickers, Mars či fialová Milka, které všichni milovali. Dokonce se říkalo, že děti z velkých měst věřily, že krávy v Rakousku jsou opravdu fialové, jako tomu bylo v reklamě! Pytel se roztrhl též s produkty Kinder. Doposud jsme znali jen Kinder vajíčka s překvapením, jež jednou za uherský rok některý ze šťastnějších kamarádů dostal od známých z ciziny, najednou tu ale bylo Kinder Bueno, Maxi King i Mléčný řez. Žízeň jsme hasili nejen přeslazenou Coca Colou, ale také jejími sourozenci Fantou, Spritem či dnes již neexistujícím Liftem.

Také žvýkačky prožívaly obří rozmach, dávno nebyly v nabídce jen Pedro a plátkové Wrigley’s, velké oblibě se těšily Huba Bubba, z nichž šly tvořit obří bubliny, nebo rolovací žvýkačky propagované hokejovým bohem Jardou Jágrem. „Když mám hlad, utrhnu si menší kousek. Když se potřebuju soustředit, utrhnu si větší,“ hlásal na nás z televizních obrazovek hráč NHL s účesem typu „vpředu byznys, vzadu party.“ Televize měla vůbec obří vliv. Jelikož frčely animované Kačeří příběhy, netrvalo dlouho a vznikla Kuchařka kačera Donalda, podle níž zkoušela své první pokrmy většina dětí. Ruku na srdce, kdo nikdy neměl kakaové dukátky Magiky von Čáry? Rodiči nejvíc zakazovanou, takže zákonitě nejoblíbenější pochoutkou byl Vitacit, jahodový nebo pomerančový. Samozřejmě se nerozpouštěl ve vodě, ale nasypal pěkně do dlaně a lízal tak dlouho, dokud jsme neměli obarvené dlaně i pusy. Také si ještě vybavíte následný pocit rozedřeného jazyku?

Zajímají vás devadesátá léta? Zavzpomínejte na otevření prvního mekáče v Česku.