Podobné a zároveň rozdílné jazyky
Čeština a slovenština jsou dva jazyky z rodiny slovanských jazyků, které sdílejí mnoho společných charakteristik, ale existují mezi nimi také jazykové rozdíly. Jedním z hlavních rozdílů je fonologie, kde slovenština udržuje délku samohlásek jako významově rozlišující prvek, zatímco v češtině se délka samohlásek obvykle nepoužívá k rozlišení významu, s výjimkou některých dialektů. Dalším rozdílem jsou gramatické struktury, ve kterých, ačkoli jsou si obecně podobné, existují určité odchylky v používání gramatických tvarů a konstrukcí. Slovní zásoba je většinou podobná, ale existují i výrazně rozdílné odchylky ve slovech a tvarech. Také se liší přízvuk, kde čeština obvykle má přízvuk na prvním slabikovém "úderu", zatímco ve slovenštině je běžný třetí slabikový přízvuk.
Historický vývoj obou jazyků vedl k vytvoření odlišné slovní zásoby a gramatiky, i když mají společný slovanský základ. Regionální dialekty dále přispívají k jazykovým rozdílům. Přestože existují tyto rozdíly, oba jazyky jsou si vzájemně srozumitelné, což umožňuje mluvčím jednoho jazyka poměrně jednoduše porozumět mluvčím druhého jazyka. Během existence Československa byl dokonce rozšířen tzv. pasivní bilingvismus, což znamená schopnost dekódování informací v druhém jazyce, a to jak ústně, tak písemně.
