Vánoce jsou nejen obdobím radosti, rodinných setkání a dárků, ale také svátkem bohatým na tradice a zajímavou symboliku. Mnohé z výrazů a prvků, které k Vánocům patří, často vnímáme jako samozřejmost, aniž bychom přemýšleli o jejich původu nebo skutečném významu. Jak jste na tom s vánoční terminologií vy? Vyzkoušejte se v našem kvízu.
Za několik dní začíná advent a Vánoce se kvapem blíží. I když mnozí z nás nadávají na předvánoční stres a shon a nesnáší povinný úklid i nákup dárků, málokdo si nakonec vánoční svátky neužije. Snad na každého nakonec dýchne vánoční pohoda u stromečku, kde voní jehličí i cukroví, vládne klid a jedinečnou atmosféru dokreslují oblíbené pohádky v televizi.
V každé rodině se navíc pěstují vánoční tradice. Některé se dědí z generace na generaci, někdo zkouší každý rok jiné zvyky, jiní zase tyto chvíle naoko přetrpí kvůli dětem nebo svým blízkým. Jsou rodiny, které se rády postí, aby na Štědrý večer viděly zlaté prasátko, jiné zase odlévají olovo, zpívají koledy, krájejí jablíčka nebo pouští po vodě ořechové skořápky se svíčkou. Mnozí z nás řadu vánočních zvyklostí vyk\onávají, aniž by věděli, jak vlastně vznikly nebo co znamenají.
Adventní věnec, koledy, purpura či betlém, to jsou pojmy, které neodmyslitelně patří k vánočnímu období. Každý z nich má svou historii a význam, který sahá mnohdy hluboko do minulosti. Stejně tak i tradice jako zdobení stromečku, zapalování svíček nebo příprava štědrovečerní večeře v sobě nesou kus dávných zvyků, které si předáváme z generace na generaci.
Vánoční terminologie není jen o slovech, ale i o tom, jaký význam jim přikládáme. Například některé symboly Vánoc, jako je kapr nebo jesličky, mají v různých zemích odlišné podoby a významy, což odráží kulturní pestrost spojenou s oslavou těchto svátků. Jak se ve vánočních pojmech a jejich původu vyznáte vy?
Autorský text
