Sen o olympiádě se rozplynul během vteřiny. Stačilo bolestivé zranění a Andrea Absolonová (†27) se i přes všechnu píli už nikdy nevrátila zpět na stupně vítězů. Krásná sportovkyně pak zcela změnila profesi a začala natáčet filmy pro dospělé. Díky své dokonalé postavě a nádherné tváři se stala velmi úspěšnou. Osud však znovu nemilosrdně zasáhl…
Živelná, cílevědomá a vždy disciplinovaná, taková byla naše kdysi úspěšná reprezentantka ve skocích do vody. Před sebou měla zářnou sportovní budoucnost, pro niž byla olympiáda v Atlantě 1996 jen pomyslnou třešničkou na dortu. Bohužel vrcholový sport dokáže být někdy až nesmyslně krutý a sebemenší chybička může znamenat konec kariéry.
Už jako malá Andrea chvíli neposeděla a musela být neustále v pohybu. Společně s mladší sestrou Lucií tak začala chodit na plavecký bazén Slávie. ‚‚Ostatní maminky v klidu seděly u kočárků s knížkou, ale já měla věčně jedno dítě na stromě, a druhé dělalo kotrmelce někde na lavičce," vzpomínala maminka Anna Absolonová pro Blesk s tím, že v bazénu se dcery pořádně vyřádily. Tam si sportovně nadaných holčiček všiml trenér skokanů do vody. Tak dlouho hučel do rodičů, až nakonec svolili, aby se dcery účastnily talentových zkoušek do nově otevřené školy pro sportovně nadané děti. Z tisícovek přihlášených dětí se jich vybíralo pouze třicet. Andrea s Lucií byly mezi nimi.
Co se zdálo nejdříve jako zábava, se v páté třídě proměnilo v tvrdý dril a dvoufázové tréninky. Cílevědomá Andrea dávala do milovaného sportu vše. Přihláška na sportovní gymnázium pak byla jasnou volbou. Dřina přinášela vysněné úspěchy a blondýnka se stala pětkrát mistryní republiky ve skocích do vody. Bodovala také na juniorském mistrovství Evropy, odkud přivezla bronz. V roce 1995 skončila na pátém místě na mistrovství světa. Tyto všechny úspěchy ji nominovaly do reprezentace.
Před sebou měla Andrea svou vysněnou metu - olympiádu. Na Letní olympijské hry v Atlantě dřela jako kůň a svému snu podřídila vše. Bohužel i zdraví, které si vybralo dva a půl měsíce před odletem za oceán krutou daň. Na závodech v Madridu nastoupila na třímetrový můstek, předklonila se, švihla a už jen padala do vody. Nemohla se vynořit, pomoci jí museli rozhodčí. Zpráva z vyšetření zněla - prasklý meziobratlový článek. Během pár vteřin přišla Absolonová o velký sen a život se jí zhroutil jako domeček z karet.
Nebyla by to ale cílevědomá sportovkyně, kdyby se nechtěla vrátit zpět. Začal kolotoč rehabilitací, masáží a cvičení v posilovně. Poté si Andrea troufla i na lehké skoky do bazénu. Na svůj královský majstrštyk z desetimetrové věže se však necítila. Vzhledem k tomu, že nechtěla, aby ji při tréninku někdo pozoroval, platila si pronájem bazénu jen sama pro sebe. To ovšem stálo nemalé peníze, které Andree rychle docházely. Náhoda chtěla tomu, že se sportovkyně potkala s fotografem Adolfem Zikou.
Známý reklamní umělec nabídl Absolonové nafocení lechtivého kalendáře - nahé ženské tělo letící prostorem. Andree se nápad líbil a navíc peníze potřebovala. Její snímky slavily úspěch a krásná blondýnka se dostala do zcela odlišného světa, než byla zvyklá. Večírky, rauty, focení a koketovala i s modelingem. Od nahého focení už byl jen krůček k trochu těžšímu kalibru. Andrea dostala nabídku na natáčení filmů pro dospělé. Rozhodla se to zkusit, ale nejdříve šla za maminkou pro radu. ‚‚Můžeš to zkusit, prožila sis dost a já se divím, že jsi to vydržela. Třeba ti to filmování pomůže vyrovnat se sama se sebou. I to chce kus odvahy,” přiznala Anna, že s natáčením souhlasila.
Stejně jako ve sportu, tak i v pornoprůmyslu byla Andrea disciplinovaná a byla radost s ní natáčet. Vždy pečlivě připravená, disciplinovaná a své role měla do puntíku nastudované. Natočila přes stovky filmů a vystupovala pod pseudonymem Lea De Mae. Absolonová vydělávala velké peníze a našla si lásku, se kterou jí spojovala její nová velká vášeň pro parašutismus. Po nehodě ve vzduchu, kdy narazili do letadla, se ale Andrea s partnerem rozešla. Rychle si ale našla náhradu v podobě sparťanského hokejisty Martina Maškarince. Se sportovcem prožívala kráska hezké chvíle a byla šťastná. Bohužel netušila, že její tělo začala ovládat zákeřná nemoc.
Vše začalo častými bolestmi hlavy, které byly občas až nesnesitelné. Lékaři to nejdříve připisovali migrénám, kterými často trpěla i maminka a Andrea to mohla podědit. Bolesti se však stupňovaly a přidala se i ztráta rovnováhy. Diagnóza byla nemilosrdná - nádor na mozku. Absolonová podstoupila operaci a nádor byl poslán na rozbor. Bohužel byl zhoubný, jednalo se o vzácný glioblastom. Rodina rozjela marné pokusy o shánění dalších léků a nových možností onkologické léčby. Andrea a se začala ztrácet před očima a už jí nebylo pomoci.
Ke konci života sebrala poslední síly. Přes smutné prognózy lékařů zabojovala a zůstala s rodinou déle, než bylo řečeno. Život sportovkyně vyhasl v pouhých dvaceti sedmi letech. Neuvěřitelný osud nadějné olympioničky také zaujal filmaře a v loňském roce byl natočen snímek s názvem Její tělo, který popisuje Andrey silný životní příběh. Nyní ho můžete vidět v kinech.
Blesk.cz, Medium.seznam.cz, Autorský článek
