Po stopách Drákuly: 5 tajemných hradů Rumunska
Spíš než historie a fakta vás lákají legendy a lidové báchorky? Vydejte se do Rumunska, které je neodmyslitelně spjaté s historkami o krvežíznivém vládci. Tajemný hrad Bran v Transylvánii ale není jediným místem, kde stojí za to se zastavit. Přinášíme vám tipy na pět hradů, díky kterým poznáte zemi z trochu jiné stránky.
Drákulův hrad Bran nedaleko Brašova
Transylvánie uprostřed Jižních Karpat je jedním z nejopuštěnějších a nejméně známých koutů Evropy. Kde končí historie a začíná příběh spisovatele Brama Stokera, se můžeme jen domnívat, jisté však je, že hrabě Vlad Tepeš Drákula skutečně existoval a jeho praktiky, jimiž likvidoval své protivníky, se nedaly nazvat jinak než ďábelské. Asi nejznámějším hradem, na kterém hrabě Drákula dle záznamů pobýval, je hrad Bran nedaleko města Brašov. Gotická stavba ze 14. století ležící na skalním výběžku zůstala výjimečně zachovalá. Roku 1920 věnovalo město Brašov hrad rumunské královně Marii Edinburské, která jej nechala zrekonstruovat. Královna si hrad velmi zamilovala, od roku 1940 je tu dokonce na přání samotné panovnice uloženo její srdce. Nejlepší je zavítat sem hned ráno, abyste se vyhnuli davům turistů. Jedná se totiž o vůbec nejnavštěvovanější rumunskou památku. Z Prahy se sem autem dostanete za přibližně 13 hodin, čeká vás 1300 km. Alternativou k autu může být autobus, přímou linkou sem jezdí společnost FlixBus.
Korvínův hrad, Drákulovo vězení?
O něco blíž k maďarským hranicím, nedaleko historického města Deva v jižní Transylvánii, se tyčí majestátní středověký hrad Hunedoara, jinak známý také jako Korvínův hrad. Pověst praví, že právě zde byl Drákula sedm let vězněn. Místní pamatují příběhy o upírovi, který nemohl být zabit, dokud mu ostrý předmět neprobodl srdce. Cesta do hradu vede přes masivní dřevěný most opírající se o čtyři pilíře. Jedním z nejznámějších míst Korvínova hradu je Lóže Matyáše postavená na žádost krále Matyáše Korvína. Jedná se o dvoupodlažní objekt s otevřenými terasami zdobený freskami zobrazujícími legendu o původu rodu Korvínů. V letní sezóně hrad pořádá mnoho zajímavých akcí jako jsou Středověký festival, festival Noc opery a Noc muzeí. Kromě toho je Korvínův hrad často místem natáčení různých historických a fantasy filmů.
Městská pevnost Deva
Deva je údajně hornické město rozkládající se jihovýchodně pod horou na levém břehu řeky Mureš. Právě na osamocené hoře sopečného původu byl ve 13. století vystavěn hrad jako opěrný bod proti útokům Mongolů, postupně přebudovaný na jednu z nejbytelnějších pevností v celé Transylvánii. Dnes už je z pevnosti jen zřícenina, na níž vede z města lanovka, a vrch je přírodní rezervací. Významný městský park zvaný Citadel Park se nachází i v historickém centru města, na úpatí pevnosti Deva. U jeho jižního vchodu je dům Dr. Petru Groza, což byl v padesátých letech minulého století významný rumunský politik a právník. V parku pak najdete třeba sochu dáckého krále Decebala, který vládl v letech 87 až 106.
Hrad Peleš na okraji pohoří Bucegi
Za návštěvou dalších dvou hradů je třeba trochu popojet, a to k horskému městu Sinaia, asi 45 km jižně od města Brašov. Když zahlédnete Peleš poprvé, budete mírně zmateni. Vypadá trochu jako zámek, trochu jako hrad a vlastně vám spíš připomene kulisy z nějakého fantasy filmu. Hrad Peleš byl postaven v neorenesančním stylu a jeho stavba začala koncem 19. století. Má 160 komnat a bohatě vyřezávané věžičky, za kterými stojí manželka Karla I. Alžběta. Ta nechala hrad vyzdobit na tehdejší poměry dost nevšedně – obrazy Rembrandta, benátskými zrcadly, renesančními zbraněmi, perskými koberci. Na nábytek použila ebenové a ořechové dřevo, kůži i perleť. Návštěvníky z dalekého okolí láká hrad Peleš nejen na své nepopiratelné kouzlo, ale také díky skutečnosti, že se nachází v úchvatných Karpatech na okraji přírodního parku Bucegi.
Hrad Pelišor od českého architekta Límana
Peleš je součástí zámeckého komplexu, který se skládá ještě z hradu Pelišor a Foišor Hunting Lodge. Celý komplex původně sloužil jako lovecké a rekreační sídlo. Hrad Pelišor vyniká svým jedinečným vzhledem, kde se prolínají rumunské a evropské prvky. Zajímavostí je, že tento hrad ve stylu secese navrhl český architekt Karel Líman původem z Mladé Boleslavi, který pracoval ve službách rumunského královského dvora. Karel Líman se podílel i na přestavbě hradu Peleš. Manželka krále Ferdinanda nechtěla, aby hrad Pelišor obsahoval pouze secesní prvky. Proto byly nakonec přidány ještě byzantské a dokonce i keltské prvky, které hradu dodávají zcela jedinečný vzhled. Hrad má 99 pokojů a mnoho z nich je pokryto dubovým dřevem.
Sdílejte:
