Prostřednictvím seriálu České televize o Boženě Němcové poznáváme nejen slavnou spisovatelku, ale také další osobnosti, které do její doby patřily. Podívejte se, jaký život vedly současnice slavné spisovatelky.
Skutečná Antonie Reissová prý byla, stejně jako naše oblíbená herečka, velmi krásná. Narodila se v červenci roku 1817. Ve čtyřech letech jí zemřel otec a Antonie pak žila pouze s matkou. To se změnilo v roce 1936, kdy také zemřela. Potom pobývala u své starší sestry Karoliny.
Docházela do obrozenecké školy Budeč česká a patřila k zakladatelkám Společnosti dívek českých. Stala se tak společensky významnou osobností, přičemž v té době začala používat pseudonym Bohuslava Rajská.
Absolvovala dívčí učitelský kurz a také cestu po dívčích vzdělávacích stavech ve Vídni, protože toužila po založení vlastního ústavu pro dívky s českou výukou. To se také podařilo. Žačky do patnácti let chodily do jejího bytu, kde probíhaly hodiny německého a českého jazyka, literatury, ženských prací a přírodovědy. Z původně soukromé školy se po roce působení stala veřejná. Navštěvovalo ji zhruba dvacet studentek ročně, což se při dnešních poměrech může zdát málo, nicméně vzhledem k době i tehdejšímu postavení žen ve společnosti, to byl velký úspěch a revoluční počin.
Právě Božena Němcová, s níž se přátelila, měla Antonii rozmluvit svatbu se slovenským básníkem Samem Bohdanem Hroboněm. V roce 1844 se vdala za Františka Ladislava Čelakovského, který byl vdovcem a měl čtyři děti. Se svou novou rodinou odjela do Vratislavi, takže ústav pro výuku dívek zanikl. I když manželství nebylo šťastné, Čelakovskému porodila tři děti.
Zemřela v květnu 1852 na tuberkulózu, bylo jí 34 let. Její manžel zemřel jen o tři měsíce později na revmatismus.
V seriálu v podání Elizavety Maximové.
Ve škole se o ní dnes učí jako o Karolině Světlé, její pravé jméno však bylo Johana Mužáková, rozená Rottová. Narodila se do bohaté rodiny a její literární talent se začal projevovat už velice brzy, ale protože byli rodiče i učitelé měšťanky přesvědčeni, že žena by se psaním zabývat neměla, musela přestat chodit do školy. Až později za ní a její sestrou začal docházet soukromý učitel.
Hru na klavír Johanu učil Petr Mužák. Ten do jejího života vnesl vlastenectví a českou literaturu a také ji uvedl do české společnosti, kde se seznámila s významnými osobnostmi. Jak už příjmení napovídá, Johana se za něj nakonec provdala. Měli spolu jediné dítě, dceru Boženku, které byla Božena Němcová kmotrou. Bohužel děťátko ve třech měsících zemřelo. Johana se z této události nemohla dlouho vzpamatovat a trpěla depresemi. Snad i proto, aby zaměstnala mysl, začala psát. Tematicky se věnovala hlavně životu na venkově.
Lásku našla u Jana Nerudy. Jejich vztah ovšem nikdy nepřerostl do fyzické roviny. I tak došlo k prozrazení tohoto platonického vztahu, což znamenalo společenský skandál. Mužák donutil Světlou vše okamžitě ukončit. S Nerudou už se pak nikdy nesetkala.
S Eliškou Krásnohorskou založila časopis Ženské listy a stála také u zrodu Ženského výrobního spolku českého, v jehož rámci pomáhala dívkám z chudých rodin, aby získaly vzdělání a práci, a Amerického klubu dam. Jako redaktorka se zabývala hlavně postavením žen ve společnosti.
Od roku 1875 musela mít sekretářku, protože trpěla oční nemocí a nemohla psát. Diktovala tedy své texty neteři Anežce Čermákové-Slukové. Už 20 let před smrtí ji trápila řada zdravotních potíží, zemřela v 69 letech.
V seriálu v podání Brigity Cmuntové.
Sestra Karoliny Světlé se stala manželkou lékaře Josefa Podlipského, který byl o 17 let starší než ona. Měl vlastní lékařskou praxi, kde léčil například i Boženu Němcovou. Kromě toho působil také jako zapálený vlastenec. Přispíval do časopisu Květy a do Světozoru. Jeho manželka překládala z francouzštiny a psala pohádky, historická díla, romány i příspěvky do časopisů, dokonce měla vlastní almanach Souzvuk. Napsala opravdu hodně textů, přičemž ale kvantita byla občas na úkor kvality.
V roce 1867 ovdověla. O něco později se zamilovala do Jaroslava Vrchlického, kterému pomáhala a byla jeho důvěrnicí. Nakonec za něj ovšem provdala svou šestnáctiletou dceru Ludmilu. Jak se zdá, manželství bylo ze začátku šťastné, dokonce se z něj narodila dcera. Jenže Ludmila se seznámila s hercem Jakubem Seifertem, s nímž se několik let scházela a porodila mu dvě děti. Šuškalo se o tom po celé Praze, jen Vrchlický nic nevěděl. Nakonec se mu přiznala sama. Nervově se zhroutil a se ženou se rozešel. Děti ovšem uznal za vlastní.
V seriálu v podání Magdaleny Kuntové.
Dcera slavné autorky kuchařek Magdaleny Dobromily Rettigové a spisovatele Jana Sudiprava Rettiga byla další neobyčejnou ženou doby Boženy Němcové. Od dětství se věnovala zpěvu a hře na klavír. Prošla několika angažmá v různých divadlech a působila také v mnichovské dvorní opeře.
Jindřiška se nikdy nevdala, ale měla dceru Karolínu Josefu Henriettu. V současnosti nám to nepřijde šokující, ale v její době nebylo zvykem, aby žena vychovávala dítě sama. Jí ovšem hrálo do karet, že byla finančně zcela nezávislá.
Zemřela při epidemii cholery, bylo jí 41 let.
