Johana Mužáková (roz. Rottová, pseudonym: Karolina Světlá)
Ve škole se o ní dnes učí jako o Karolině Světlé, její pravé jméno však bylo Johana Mužáková, rozená Rottová. Narodila se do bohaté rodiny a její literární talent se začal projevovat už velice brzy, ale protože byli rodiče i učitelé měšťanky přesvědčeni, že žena by se psaním zabývat neměla, musela přestat chodit do školy. Až později za ní a její sestrou začal docházet soukromý učitel.
Hru na klavír Johanu učil Petr Mužák. Ten do jejího života vnesl vlastenectví a českou literaturu a také ji uvedl do české společnosti, kde se seznámila s významnými osobnostmi. Jak už příjmení napovídá, Johana se za něj nakonec provdala. Měli spolu jediné dítě, dceru Boženku, které byla Božena Němcová kmotrou. Bohužel děťátko ve třech měsících zemřelo. Johana se z této události nemohla dlouho vzpamatovat a trpěla depresemi. Snad i proto, aby zaměstnala mysl, začala psát. Tematicky se věnovala hlavně životu na venkově.
Lásku našla u Jana Nerudy. Jejich vztah ovšem nikdy nepřerostl do fyzické roviny. I tak došlo k prozrazení tohoto platonického vztahu, což znamenalo společenský skandál. Mužák donutil Světlou vše okamžitě ukončit. S Nerudou už se pak nikdy nesetkala.
S Eliškou Krásnohorskou založila časopis Ženské listy a stála také u zrodu Ženského výrobního spolku českého, v jehož rámci pomáhala dívkám z chudých rodin, aby získaly vzdělání a práci, a Amerického klubu dam. Jako redaktorka se zabývala hlavně postavením žen ve společnosti.
Od roku 1875 musela mít sekretářku, protože trpěla oční nemocí a nemohla psát. Diktovala tedy své texty neteři Anežce Čermákové-Slukové. Už 20 let před smrtí ji trápila řada zdravotních potíží, zemřela v 69 letech.