Připravena na výkon

1. Dodržujte pitný režim

Pamatujte na něj nejen před sportovní aktivitou, ale také po ní. To znamená, že je nutné popíjet iontový nápoj už dvě hodiny před tím, než začnete sportovat. Jakmile skončíte, je potřeba vrátit tělu až 150 % ztracených tekutin. Pokud jste tedy při cvičení vypotila přibližně jeden litr, v následujících dvou hodinách byste měla vypít až jeden a půl litru. Nestačí jen poslouchat své tělo a napít se až ve chvíli, kdy pocítíte žízeň. V takových okamžicích už je pravděpodobně pozdě! Organismus je dehydrovaný a výsledkem je celkové snížení výkonnosti. Aby k něčemu takovému vůbec nedošlo, odborníci doporučují pít zhruba každých 20 minut výkonu 150–350 ml tekutin. Vhodnou a správnou hydrataci zajistí sportovní iontové nápoje – izotonické jsou vhodné při intenzivní zátěži, hypotonické při jakékoli aktivitě. Dodají tělu potřebnou energii v podobě sacharidů a doplní množství ztracených minerálů.

2. Načerpejte energii

Bez „paliva“ se organismus při fyzické zátěži neobejde. Tělo ji získává štěpením sacharidů, tuků a v krizových situacích i bílkovin. Největší zásoby energie máme uloženy v podobě tuků. Jejím velmi důležitým zdrojem jsou také sacharidy ve formě glykogenu. Toto množství zásob je ale poměrně nízké a u dobře trénovaných sportovců stačí maximálně na 60–90 minut intenzivní práce. Přitom dostatečný příjem energie během sportovního výkonu, navíc dodané ve správnou dobu, podporuje spolu s pitným režimem jeho kvalitu. Přísun energie je proto nutný nejen během sportovní zátěže, ale také před ní. Žádnou fyzickou aktivitu byste nikdy neměla vykonávat nalačno. „Palivo“ dodejte asi hodinu až hodinu a půl před začátkem cvičení. Zabráníte tím celkovému vyčerpání a v horším případě dokonce i hypoglykemickým stavům.

Při výběru energetických preparátů si přečtěte, jaký druh cukrů skrývají. V průběhu náročného tréninku dejte přednost spíš gelům a tyčinkám s postupným uvolňováním energie, které obsahují takzvané složené sacharidy. V případě náhlé krize či hladu přijdou vhod naopak „rychlé cukry“, jež jsou zdrojem okamžité energie.

3. Předcházejte křečím

Křeče mohou být způsobeny nedostatkem soli v těle, poruchami oběhového systému, odezvou na jednostranné zatěžování určitých svalů nebo dlouhým setrváním v jedné poloze. Jednou z hlavních příčin je únava. Ta je způsobena nedostatečnou schopností svalového vlákna regenerovat nebo tím, že sval není na pravidelnou zátěž zvyklý. Křeč vyvolá i namáhání svalu v nepřirozeném postavení či poloze. Častým důvodem bývá také nerovnováha hladin důležitých krevních minerálů, k nimž patří sodík, draslík, hořčík a vápník. Dále je to nedostatek kyslíku ve svalech, úroveň zakyselení svalů nebo nadměrné teplo a chlad.

4. Neodbývejte protažení

Protahování neboli strečink řada z nás podceňuje. Přitom je nepostradatelnou součástí sportovního výkonu. Vynechávat rozcvičení a protažení se nevyplácí. Ztuhlé svaly či klouby totiž nejsou na fyzickou zátěž připraveny, a tak může snadno dojít k jejich natažení či poranění. Po skončení sportovní aktivity je zase třeba dopřát namoženému tělu odpočinek. Než začnete sportovat, krátce si zaběhejte, udělejte několik dřepů, zakružte rukama… Po skončení aktivity se vydýchejte a protáhněte.