Říká se mu také „tichý zabiják“. Vysoký krevní tlak nebo-li hypertenze totiž dlouho nemá žádné příznaky a naše tělo ničí pomalu a nenápadně. O to větší překvapení pak může být, když se jeho důsledky projeví tak, že jde mnohdy doslova o život. Proto je důležité mít svůj tlak pod kontrolou a hlavně nepodceňovat jeho vyšší hodnoty.
Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěny našich cév. V okamžiku stahu srdce je tlak nejvyšší, označovaný jako systolický – laicky „horní". Mezi dvěma stahy, kdy se srdce plní krví, krevní tlak klesá a označujeme jej jako diastolický - laicky „dolní." O hypertenzi hovoříme ve chvíli, kdy jsou hodnoty vyšší než 140/90 mm rtuti (Hg). Aktuálně se tento stav týká zhruba tří milionů lidí. Další zhruba milion pacientů má krevní tlak „pouze“ zvýšený. To znamená mezi hodnotami 120/70 (normální krevní tlak) a 140/90 Hg. To je přibližně 40 % občanů republiky.
Ptáte se, jak se k vysokému tlaku vlastně dopracujete? Hodně k tomu přispívá nezdravý životný styl (nadváha, přemíra alkoholu, zvýšený příjem soli, málo pohybu, kouření, stres), svůj podíl (asi 30 %) má na svědomí dědičnost. Někdy může být zvýšený krevní tlak důsledkem užívání hormonální antikoncepce, těhotenství nebo nějakého onemocnění, ať už jde např. nemoci ledvin nebo jejich cév, hormonální či neurologické poruchy aj.
Největším problémem je, že vysoký krevní tlak nebolí, ani se nijak zásadně neprojevuje navenek. A pokud člověk nechodí na pravidelné kontroly nebo si tlak neměří doma, mohou ho pak zdravotní problémy nepříjemně zaskočit. Vedle lidí, kteří žijí ve sladké nevědomosti pak existují pacienti, kteří o své hypertenzi moc dobře ví, ale neberou svůj stav moc vážně, bagatelizují ho a mnohdy ani pravidelně neužívají předepsané léky, nechodí na kontroly. Následky pak ale bývají v každém případě velmi vážné.
Vysoký krevní tlak není nemoc, ale sám o sobě může různá onemocnění způsobit. Co konkrétně hrozí? „Z rozsáhlých epidemiologických studií víme, že už zvýšení nad optimum může dlouhodobě poškozovat cílové orgány - to je srdce, ledviny, mozek a výstelku cév. Krevní tlak nad 140/90 milimetrů rtuti pak představuje natolik výrazné zvýšení rizika kardiovaskulárních příhod, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, srdeční selhání, fibrilace síní a selhání ledvin, že je třeba tuto situaci neprodleně řešit,“ říká internistka MUDr. Eva Kociánová, Ph.D. z I. interní kardiologické kliniky FN a LF UP Olomouc.
Neléčený vysoký krevní tlak může mít také negativní vliv na oči a rozvoj retinopatie. Jde o onemocnění sítnice, při kterém dochází k poškození cév, které sítnici vyživují. Nedostatečné zásobení kyslíkem a živinami a otok sítnice způsobený tekutinou vytékající z cév mohou v krajních případech vést až ke slepotě.
Jste hypertonik?
Pokud vám právě lékař naměřil vyšší krevní tlak, znamená to pro vás velmi důležitý životní okamžik. Nic už nebude jako dřív. Čekají vás totiž změny životního stylu. Nejdůležitější bude omezení konzumace soli, alkoholu a vyloučení kouření, neméně důležitá je pravidelná fyzická aktivita (jízda na kole, rychlá chůze) a vyvarování se stresových situací. Pokud jste obézní, budete muset s váhou dolů. Co se týká farmakologické léčby – z ordinace budete pravděpodobně odcházet i s receptem na některá antihypertenziva – tedy léky na snížení krevního tlaku.
Zachovat si krevní tlak v normě je možné, a to nejen díky zdravému životnímu stylu, ale také prevenci. „Na prohlídky k praktickému lékaři bychom měli docházet pravidelně každé dva roky. Zjistí-li se při opakovaném (a správně provedeném) měření krevního tlaku hodnota vyšší než 140/90mmHg, je třeba pacienta léčit a sledovat. Ke zjištění výše krevního tlaku se dnes nabízejí také různé systémy pro domácí měření; zde je nutné používat spolehlivé a prověřené přístroje (např. OMRON M6 Comfort) a věnovat pozornost správné technice měření,“ vysvětluje Doc. MUDr. Michal Vrablík, PhD. ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Autorský text vzniklý na základě spolupráce s citovanými lékaři, Health.com, Lifestyle-health.net
