Kultovní rodinné domy, známé jako „šumperáky,“ byly v době socialismu považovány za luxusní, i když architektonicky sporné. Jejich praktičnost a funkční interiér však zajistily, že se staly hitem, který přetrval až do současnosti.
Šumperák, známý také jako "kultovní dům socialismu," je rodinný dům, který si získal značnou popularitu zejména v 70. a 80. letech 20. století. Přestože byl často kritizován pro svou vzhledovou uniformitu a jednoduchost, v tehdejší době představoval symbol určitého luxusu.
Autorem návrhu byl projektant Josef Vaňek, který dům poprvé postavil na konci šedesátých let 20. století v Šumperku – odtud i název „šumperák.“ Co bylo na těchto domech zvláštní? Jejich stavba nevyžadovala odborníka architekta. Architektonické plány byly dostupné pro každého, praktické a jejich design odpovídal možnostem doby. Domy se totiž často stavěly svépomocí.
Obytné místnosti byly situované v horním patře, v přízemí pak bylo technické zázemí a garáž. Čelní stranu tvoří dominantní okno, zajišťující dostatek světla v interiéru, a vstup na široký balkon, zakončený na obou stranách typickými šikminami s kruhovými průzory. Celkový návrh domu zohledňoval praktické potřeby rodin, například oddělení obytné a technické zóny. I když šumperáky nevynikaly estetickými kvalitami, jejich interiér byl pro rodinný život velmi dobře uzpůsoben.
Interiérové řešení šumperáků bylo překvapivě efektivní. Do patra se vstupovalo schodištěm do předsíně, ze které se dalo dostat do všech místností v patře. Obývací pokoj a ložnice byly situované na stranu s balkónem. Kuchyňka byla menší, s oddělenou spíží a jídelnou, prostor často propojovalo široké podávací okénko. V patře byla ještě koupelna, samostatná toaleta a dětský pokoj.
Šumperák byl často označován za symbol komunistického nevkusu. Jeho modernistický vzhled byl podle mnohých jednotvárný a opakoval se po celé zemi bez větších inovací. Kritici domu často tvrdili, že postrádá jakoukoliv individualitu a je příkladem unifikované socialistické architektury, kde estetika hrála až druhotnou roli. I přes tuto kritiku si šumperáky získaly oblibu zejména díky své praktičnosti a možnosti postavit rodinný dům bez složitých povolení nebo nutnosti přítomnosti architekta. Dům se dal prý postavit s pomocí jednoho zedníka a dvou pomocníků za pouhé dva měsíce, náklady se vešly do sto padesáti tisíc. Není divu, že po celé zemi jich vyrostlo na dvacet tisíc.
Navzdory tomu, že mnoho šumperáků bylo v průběhu let přestavěno či zbouráno, mnohé z nich se dochovaly až do dnešní doby. I když se po revoluci stavět přestaly, jejich odkaz v české architektuře je stále přítomný, a to zejména jako symbol doby, kdy vlastní rodinný dům byl snem mnoha rodin. Pro mnohé je šumperák připomínkou minulosti, která sice měla své nedostatky, ale také přinesla rodinám dostupné a praktické bydlení. Jedinečnou stavbu můžete čas od času koupit, dnes ale počítejte s pořizovací cenou startující na pěti milionech.
Šumperák, ačkoliv byl často kritizován za svůj vzhled, nabízel dostupné a praktické řešení bydlení pro rodiny v socialistické éře. I dnes, po několika desetiletích, jeho jednoduchost a funkčnost zůstává aktuální. Domy, které přežily do současnosti, jsou nejen památkou na minulost, ale i důkazem, že účelnost a praktičnost mohou přetrvat i navzdory estetickým nedostatkům.
Šumperáky čas od času najdete i v nabídce realitních kanceláří. Vybrali byste si z aktuální nabídky v naší galerii?
svetzeny.cz, stoplusjednicka.cz, cs.wikipedia.org, idnes.cz, novinky.cz, pardubicky.denik.cz, medium.seznam.cz, chatgpt.com, sreality.cz
