Jak se z Jany Brejchové stala paní herečka?
Psal se rok 1940 a do chudé pražské rodiny se narodila malá Jana. Vyrůstala spolu s pěti sourozenci, o které se musela starat, když rodiče zrovna nebyli k dispozici. Kvůli nepřízni osudu a rodinným poměrům tak byla nucena poměrně rychle dospět a svou první práci získala již ve 14 letech – jako písařka v pražském podniku Laktos. Ačkoli měla zpočátku poměrně trable, přesvědčila své nadřízené, že se dokáže vypracovat. Díky své píli se tak o tři roky později, když odcházela za lepším, pyšnila pozicí sekretářky hlavního inženýra. Během těchto tří let získala díky svému půvabu a talentu několik menších filmových rolí. Průlom v kariéře herečky však nastal díky snímku Vlčí Jáma režiséra Jiřího Weisse, kde získala hlavní roli.
Odchod z domova znamenal odchod z rodiny
Ve chvíli, kdy Jana dostala hlavní roli ve filmu se jí otevřely dveře do úplně nového světa. Tehdejší asistentka režie, všemi milovaná Žanynka Ženíšková, osobně rodině Brejchových navrhla, aby Jana po dobu natáčení bydlela sama v hotelu, aby se mohla na svou novou práci lépe soustředit. Její matka byla proti, tatínkovi to bylo jedno, a tak Jana udělala krok, který navždy, aniž by to tenkrát tušila, změnil její rodinné vztahy.
Když se po pár týdnech natáčení Jana vrátila domů, žádné doma už neměla. Zjistila, že její klíč již nepasuje do vchodových dveří. Po chvíli se z domu vynořil její bratr, který Janě předal kufřík se vzkazem od jejich matky – pokud prý Jana dokázala od rodiny odejít, již se nemá vracet. V kufříku se skrývalo pár kousků oblečení a také fotky – ne však rodinné. Pouze ty Janiny. Z rodinných fotek ji někdo v zášti vystříhal. A tak mladá herečka přišla o své rodinné zázemí jednou provždy.