Patřila mezi nejvýraznější pěvecké talenty 70. let: Valérie Čižmárová zemřela předčasně. Skon zapomenuté krásky trhal lidem srdce

Zpěvačka Valérie Čižmárová se narodila v nejvýchodnějším koutu Slovenska zvaném Michalovce 29. ledna 1952. Doma se mluvilo striktně maďarsky a přísná výchova rodičů Valériinu touhu po slávě příliš nepodporovala. Přesto se odmala věnovala zpěvu i tanci, vyhrávala nejrůznější taneční soutěže a šla si za svým snem.

Osud ve vlastních rukou

Její nepřehlédnutelný talent tak naštěstí nezůstal bez povšimnutí, svému štěstí ale musela Valérie zprvu přece jen trochu pomoci. První šanci dostala u Otakara Krásenského a jeho swingového orchestru, kterého oslovila sama od sebe, a i když rodiče s její kariérou nesouhlasili, nic si z toho nedělala a už během dospívání tajně chodila na vystoupení.

Když z pražského Divadla Rokoko odcházely zpěvačky Helena Vondráčková a Marta Kubišová, aby spolu s Václavem Neckářem založili trio Golden Kids, bylo Valérii pouhých šestnáct let a už žila s matkou a babičkou v Praze. Kvůli této příležitosti neváhala zanechat studií na gymnáziu, aby mohla spolu s Jitkou Zelenkovou zaujmout uvolněná místa. Brzy tak na prknech divadla zpívala vedle takových hvězd, jakými byli například Waldemar Matuška, Karel Hála nebo Laďka Kozderková.

Vlivem komunistů bohužel muselo divadlo násilně ukončit svoji činnost, Valérii se ale jako zázrakem podařilo dostat se do Západního Německa, kde rok vystupovala v televizi a stala se velmi populární. Přesto se vrátila do Čech a nastoupila do divadla Semafor.

Nevydařené manželství

Měla originální image a nebyl pro ni problém obléct třeba pánský oblek, nebo se stylizovat do westernové módy. Muže fascinovala její odvaha a sebevědomí a doslova po ní šíleli. Jejím velkým fanouškem a ctitelem byl například i herec Vladimír Menšík, zpěvačka ale jeho zájem neopětovala. Naopak, po muži se poohlížela mimo showbyznys, snad proto, aby někdo vyrovnal její divokou a bohémskou stránku povahy.

Nakonec se jí podařilo potkat muže svých snů, jímž se stal lékař, paradoxně jí ale nepomohl s žádným z jejích budoucích zdravotních problémů. Ten první se projevil brzy. Valérie se svým mužem toužila po miminku, když ale konečně otěhotněla, neradovala se dlouho. O dítě totiž přišla a po mnoha vyšetřeních došli lékaři k názoru, že dalšího potomka se manželům už zplodit nezadaří.

To byl hřebík do rakve jejich manželství, které se začalo rozpadat. Valérie se trápila kvůli dítěti, jenž nikdy nemohla mít, a vzhledem k naprosto odlišným oborům se propast mezi ní a jejím manželem prohlubovala, až došlo k rozvodu. Lásku později Valérie přece jen našla u saxofonisty Pavla Kondelíka, o životním štěstí ale nemohla být řeč.

Konec nadějím

Spolu s pádem totalitního režimu začala její sláva prudce upadat. Valérie se nezvládala vyrovnat se změnami ve společnosti i v showbyznysu, nezvládala se vyprofilovat ve velké konkurenci zpěvaček a nejrůznější divadelní angažmá často měnila. Nedokázala najít uplatnění ani nikde jiné, protože neměla vzdělání, a navíc jí chyběla podpora rodiny.

Časem začala upadat do depresí a k jejím existenčním problémům se začaly přidávat i ty zdravotní. Valérie si je však nechtěla připouštět a odmítala chodit k doktorům, jako by neléčené srdce a štítná žláza nic neznamenaly. Nakonec skončila v invalidním důchodu a její zdravotní stav se čím dál víc zhoršoval. „Měla potíže se štítnou žlázou. Bála se jít na operaci, těžce dýchala a pak i špatně mluvila. Ani já, ani doktor jsme ji nedokázali dostat do nemocnice. V neděli jsem volal záchranku a v pondělí odešla,“ uvedl pro Blesk.cz její partner Pavel Kondelík. Valérie Čižmárová zemřela ve věku třiapadesáti let 7. března 2005.