Dodnes nás jeho hlášky rozesmívají. Martin Šotola (47) nezapomenutelně ztvárnil malého blonďatého uličníka z trilogie Slunce, seno… Svůj herecký talent mladý Jirka Škopek, jehož filmová maminka neustále fackovala, k velké škodě dále nerozvíjel, ale vydal se zcela jiným směrem. Ve své profesi je však Martin velmi úspěšný.
Pro svět filmu objevil Šotolu režisér Zdeněk Troška (70), když ho obsadil do dětské role Honzíka v oblíbeném snímku Bota jménem Melichar. Na malého uličníka si pak Troška také vzpomněl, když začínal připravovat první díl dnes už legendární trilogie Slunce, seno…
Postava malého Jirky byla dětskému herci ušitá na míru. Diváci si zamilovali jeho hlášky a litovali nebohého chlapce, který musel pořád jíst králíky, když už je ani ten pinďa nežral. Troškovy komedie vykouzlí vždy úsměv na tváři a je jedno, že je známe pomalu nazpaměť. Pro Martina ale bylo natáčení občas utrpením. Facky a pohlavky, které schytával od Heleny Růžičkové (†67) byly opravdové. Když si představíme legendární herečku, tak to muselo pořádně bolet.
Stará Škopková se s ničím nepárala a jinak tomu nebylo ani na place. Svého filmového syna naostro propleskávala a Martin stěží zadržoval pláč. Slzičku však neuronil, protože měl v dětské hlavičce zakódováno, že při natáčení se nebrečí. Naštěstí fackovací trauma nebylo tak strašné a po prvním díle Martin natočil ještě další dva. Poté ho potkal klasický osud dětských herců. Vystřelil do výšin a očekávalo se od něho, že bude točit jeden film za druhým.
Přišla ale puberta a Martin začal o herectví ztrácet zájem. Jeho posledním snímkem byla Záhada hlavolamu (1993) a pak se po něm slehla zem. ‚‚Naposledy jsem ho potkal, když mu bylo 16 let. Šel jsem po Václavském náměstí a najednou mě zdraví vysoký kluk, vůbec jsem nevěděl, o koho jde. A on říká: Víte, kdo já jsem? Já jsem Martin Šotola. Vím, že pak pracoval dole na Václaváku jako barman," řekl Troška pro rádio Frekvence 1. Vzhledem k Martinově věku ale bylo barmanství pouze brigádou při škole.
Po studiu se Šotola našel v ekologii, která byla jeho koníčkem. Pracuje jako výkonný ředitel ve spolku AutoMat, jenž prosazuje lepší prostředí pro život ve městě. Motivuje například zaměstnance, aby jezdili do práce na kole, podporují pěší dopravu nebo utužují sousedské vztahy prostřednictvím různých kulturních akcí. Z malého blonďáčka tak vyrostl úspěšný muž, který má se svou postavou společný už jen šibalský úsměv. Když se mu ale podíváte pořádně do tváře, hned uvidíte uličníka, který otrávil králíky anilinovými barvičkami.
Dotyk.cz, Kafe.cz, Autorský článek
