Cestoval do nejnebezpečnějších koutů světa a dokumentoval tamější život. Kevin Carter (†33) zažil otřesné věci - bídu, hladomor nebo smrt. Za svůj nejslavnější snímek malé vyhublé holčičky, poblíž které číhá sup, získal Pulitzerovu cenu. Fotograf v sobě bohužel nezvládl zpracovat zvěrstva, která měl před očima a spáchal sebevraždu.
Narodil se v Johannesburgu a po skončení střední školy vstoupil do letectva, ale práce ho nenaplňovala. Když se stal svědkem bombardování v Pretorii bylo o jeho osudu rozhodnuto. Začall se věnovat zpravodajskému fotografování. Nejdříve si vyzkoušel dráhu sportovního fotografa, ale později už rozjel svou kariéru drsnými snímky znázorňujícími syrovou pravdu o násilnostech ve světě.
Carter se stal prvním fotografem, jenž v 80. letech natočil veřejnou popravu v Jižní Africe. Posléze fotil přestřelky, chudobu, hladovějící děti a násilné činy. Mnohdy to bylo náročné na psychiku, ale věděl, že je to jeho práce, na kterou se musí dívat objektivně a nenechat se ovlivnit emocemi. To platilo do onoho osudného dne, kdy vyfotil svou nejslavnější fotku, která obletěla svět a talentovaného fotografa připravila o život.
Jednalo se o srdcervoucí snímek súdánské holčičky, jež se snaží dostat k jídlu a mezitím k ní přiletěl sup. Neskutečně silná fotka, která v devadesátých letech nenechala nikoho chladným. Carter za ni v roce 1994 získal nejprestižnější ocenění - Pulitzerovu cenu. Jak drsné bylo pro Kevina takový snímek vůbec zachytit svědčí jeho slova, že si po vyfocení musel sednout, zapálit cigaretu a vyplakat se před Bohem. Fotografii pak zveřejnil deník The New York Times a to byl pro Cartera začátek konce. Slávu, jež získal významným oceněním zastínily otázky, co se stalo s děvčátkem a především, proč ji nepomohl a snažil se jen získat senzaci.
Tíhu svědomí a neustálých obvinění mladý fotograf neustál a pár měsíců po získání ceny spáchal v pouhých 33 letech sebevraždu. „Je to nejdůležitější fotka mé kariéry, ale nejsem na ni hrdý, ani ji nechci vidět, nenávidím ji!“ říkával Carter upřímně s tím, že velmi lituje, že holčičce nepomohl. ‚‚Byl jsem pronásledován živými vzpomínkami na vraždy a mrtvoly, hněv a bolest, na hladovějící nebo zraněné děti, na šílence, na střelby, na policii, na vrahy, na katy,“ uvedl fotograf v dopise na rozloučenou. Ohledně osudu dívenky se názory různí, stejně tak na Carterovu případnou pomoc.
Jedna strana si stojí za tím, že nechápe, jak mohl mít Kevin žaludek, aby snímek pořídil. Druhá upozorňuje na fakt, že fotografové v Súdánu měli přísný zakáz se kohokoliv dotýkat kvůli možné nákaze. Hlasy také říkají, že holčička měla poblíž rodiče, kteří pomáhali vykládat z letadel jídlo a prý se pak sama zvedla a odešla do vystavěného centra OSN. Někteří jedinci dokonce odhodlaně tvrdili, že dívka zemřela krátce po pořízení fotografie, ale to se nikdy nepotvrdilo. Poslední, šokující informací, s kterou přišel španělský deník El Mundo je zpráva, že malý vyhublý uzlíček na snímku je ve skutečnosti chlapec jménem Kong Nyong. Šílený hladomor v Súdánu prý přežil, ale nakonec zemřel na horečku v roce 2011.
Této informace se už bohužel Kevin nedožil a odešel ze světa s tím, že ač upozornil na situaci v Súdánu, byl veřejně lynčován za svou práci.
Famousphotographers.net, quora.com, medium.seznam.cz
