Pihy se staly znamením krásy. Dříve se za ně lidi styděli, nyní si nakupují přípravky, aby si je uměle vytvořili. Kult krásy se mění každým rokem. Základní otázky ohledně pih zodpověděla dermatoložka MUDr. Zuzana Kotlasová.
Během času naše pokožka ztrácí schopnost pigmentovat rovnoměrně a je náchylnější ke tvorbě různých hyperpigmentací, ale také hypopigmentací, kdy se například na končetinách tvoří světlejší skvrnky než je opálené kožní okolí. Jedná se o přirozený proces stárnutí pokožky s individuálním sklonem, přibývání znamének, pih či jiných pigmentových změn je běžné a normální, pouze je vhodné dbát na pravidelné preventivní kontroly kožního povrchu, které slouží k případně brzkému odhalení negativních kožních změn například nádorového typu.
Tento sklon je výrazně individuální a částečně také geneticky/dědičně daný. Velkou roli v negativním slova smyslu hraje UV záření a častá či excesivní expozice naší pokožky tomuto vlivu (slunění, solária).
Jednoznačně toto rozlišení provede až zkušený dermatolog, ať už pouhým okem či bližším vyšetřením dermatoskopem, který nám vyšetřovaný projev několikanásobně přiblíží. Všeobecně lze říci, že piha je drobná světle hnědá skvrnka nejčastěji ve slunci exponované oblasti, plochá, nevystupující nad povrch. Znamínka naopak mohou být tmavěji pigmentovaná, plochá i vystouplá nebo dokonce s bradavičnatým povrchem. Piha naše zdraví nikdy neohrožuje a jedná se čistě jen o případný estetický problém. Naopak znamínka mohou být nebezpečná a je třeba je pravidelně kontrolovat, ideálně 1x ročně, při vyšším počtu projevů i častěji.
Zuzana Kotlasová je specializovaným lékařem dětské dermatologie a všeobecné dermatovenerologie.
Je absolventkou Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Po promoci zahájila svoji praxi na Interním oddělení Uherskohradišťské nemocnice a.s., kde zastávala funkci sekudárního lékaře s ambulantní, pohotovostní i lůžkovou péči.
Po přesunu do Brna již započala svoji praxi v dermatologickém odvětví, a to v Dětské nemocnici na Kožním oddělení Pediatrické kliniky FN Brno, kde získávala četné zkušenosti s léčbou nejrůznějších kožních onemocnění u dětí včetně závažných genodermatóz (epidermolysis bullosa, ichtyozy aj.) a mnohých dalších chorob. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediné pracoviště v České republice, kde se nachází dětské lůžkové kožní oddělení, byla tato praxe stěžejním pilířem a stavebním kamenem pro za několik let následující úspěšné složení odborné specializace z Dětské dermatologie.
Paralelně při této praxi pracovala také v několika ambulancích estetických dermatologií, kde získávala postupné zkušenosti s metodami anti-agingové estetické mediciny (laseroterapie, aplikace botulotoxinu, lékařské chemické peelingy, mezoterapie, plazmaterapie atp.).
V Praze pak nastoupila na Dermatovenerologickou kliniku 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, kde se více věnovala dermatologickým potížím nejen dětí, ale hlavně dospělých, včetně venerologických onemocnění a dále se zdokonalovala v miniinvazivních zákrocích typu excizí benigních i maligních kožních útvarů, abrazí, extirpací aj.
Zároveň se po celou dobu podílela na výuce mediků i postgraudálních studentů a přednášela na několika celostátních kongresech. Tato praxe byla zakončena složením specializace z Dermatovenerologie.
Je autorkou či spoluautorkou odborných publikací v lékařských periodicích.
Je členkou několika odborných dermatologických společností a aktivně se v oboru nadále vzdělává.
Je mámou, vášnivou fotografkou, milovníkem dobrého vína a jídla a poetou života.
