Děti vždycky překvapí

I když tchán cítil, že na to Vojtíšek moc není, trval na tom, abychom ho poslali na tábor, že prý to je pro kluky ta nejlepší škola. Babičky naopak předhazovaly protiargumenty. Jedna: „Proboha, Martinko, určitě by ho tam zneužíval nějaký homosexuální pedofil, pořád se o tom píše!“ Druhá: „Co když ho tam budou děti šikanovat, Martino? Pořád se o tom píše!“

Ale my s manželem jsme vcelku souhlasili, že zkušenost s táborem (samozřejmě nějakého ne příliš náročného typu) nemůže našemu tehdy desetiletému synkovi uškodit. Šikany jsme se nebáli (ve škole Vojta se spolužáky žádné problémy neměl), vedoucí obezřetně vybraného tábora jsme si pečlivě prověřili, takže zbývalo jediné – říct to klukovi. Já z toho měla nervy týden předem, tím víc, že jsem byla zrovna těhotná, a manžel byl taky nesvůj, ale Vojtíšek nakonec sice neochotně, ale souhlasil.

UPLAKANÝ TELEFONÁT

„Marti,“ navrhoval můj muž, „co kdybychom si v té době někam vyjeli sami dva?“ Ale z toho jsem měla strach – jako bych tušila, že bude lépe „jistit“ synka z domova. A vskutku! Hned druhý večer nám telefonoval – přes pláč mu skoro nebylo rozumět, ale pochopili jsme, že je steskem bez sebe. Vydrželi jsme to ještě dva dny a pak jsme pro něj radši zajeli a odvezli si ho domů.

Následující rok jsme využili toho, že se zamiloval do angličtiny, a poslali jsme ho na jazykový tábor do Skotska. „No, sice to není žádný pořádný tábor, ale zase si odtud kluka aspoň tak snadno hned zas neodvezete,“ radoval se dědeček. V tom měl tedy pravdu. Vojtovi se výukový tábor zalíbil natolik, že nám ke konci jeho pobytu volali organizátoři, jestli prý bychom nechtěli doplatit za další cyklus, protože náš synek nechce domů.

Šli jsme s mužem do kolen – s tím jsme tedy nepočítali. A to ani finančně, ono to totiž nebylo zrovna levné, a protože manžel má učitelský plat a já jsem v té době byla na mateřské s Adélkou, vycházeli jsme s penězi, jak to říci slušně? Z ruky do úst! Babičky a dědeček se však nadšeně složili, a náš mladý zůstal ve Skotsku další tři týdny. Pak se nám konečně vrátil. Česky skoro nepromluvil, jako by za těch šest neděl svou mateřštinu zapomněl. Šlo to tak daleko, až mu manžel, učitel češtiny, pohrozil (poprvé v životě), že mu jednu vrazí, pokud ještě jednou označí můj koláč jako cake a místo „proto“ bude říkat „that’s why“. Já jsem na Vojtovy anglické vsuvky prostě nereagovala a nedala jsem mu jíst, dokud místo „I’m hungry“ neřekl, že má hlad. A ještě jsem mu jasně sdělila, že příště pojede do Anglie, až si na to našetří z kapesného. Čímž byla Vojtova „tábornická kariéra“ uzavřena.

PRAVĚKÝ TÁBOR

S Adélkou jsme už o podobném trávení prázdnin ani neuvažovali, nicméně ona nás překvapila sama. Na konci druhé třídy přiběhla s očima navrch hlavy, že rodiče její spolužačky pořádají tábor ve stylu pravěku a že by tam moc ráda jela! Teď jsme vyvalili oči i my. Pusťte malou holku někam přespávat do jeskyně a živit se plackami, které si sama upeče ze semen trav rozdrcených na kameni! Jenže dcerka brečela tak vydatně jako Vojta tenkrát, když chtěl, abychom ho z jeho prvního tábora odvezli domů. A tak jsem se s rodiči té spolužačky sešla, a když mě ujistili, že to zase tak úplně pravěké nebude, svolili jsme.

Následující rok jela Adélka na indiánský tábor, kde přespávali v týpý, a další rok zase do „středověké vesnice“, kde chodili v šatech, jež si sami utkali… A tak to šlo dál. Zatímco Adélku jsme s postupujícím věkem přes prázdniny už skoro nevídali, Vojta ležel celé léto zavřený doma v podkrovním pokojíku, kde hltal anglické romány v originále…

Asi to tak mělo být. Dneska je Adélce devatenáct, studuje historii a pořádá letní kurzy starých řemesel, zatímco Vojta vystudoval anglistiku, živí se překládáním a o svém maličkém synkovi prohlašuje, že ho NIKDY nebude posílat na tábory. Já se usmívám a v duchu si říkám: „Uvidíme, chlapče! A při tom doufám, že ho můj vnouček jednou pořádně překvapí! A Adélku její děti rovněž, pokud se tedy ten její přítel zmůže taky na něco jiného než na konstruování starých tkalcovských stavů…

Příběh zaslala Martina Č.

Foto: Depositphotos (1)