Kateřina z Komárova: Krutá šlechtična řádila na tvrzi v Pičíně, poddané nechávala stahovat z kůže

Kateřina z Komárova pocházela z rodu Pešíků. Její rodiče byli otec Kunata Pešík a Kateřina z Vrby a měli spolu šest dětí. Kateřina údajně už v dětství projevovala sadistické sklony, kdy trápila zvířata, navíc byla panovačná. Již ve dvanácti letech měla své vlastní služebné, ty s ní ale nevycházely, a tak se u ní poměrně často střídaly.

Nešťastná láska a znásilnění

Kateřině v mládí také hrozil skandál, když se zamilovala do chlapce neurozeného původu. Jednalo se o kováře Kryštofa, kterého měla Kateřina pozorovat při svých projížďkách na koni, a později se s ním dokonce scházet. To se ovšem nelíbilo její rodině, a tak přikázala Kryštofovi, aby se oženil s dívkou na jeho úrovni. Kateřina jeho svatbu nedokázala přijmout a údajně měla kováře srazit koněm. Říkalo se také, že byla během jedné ze svých projížděk znásilněna. Oba tyto skutky pravděpodobně vedly k tomu, jaké skutky později vykonávala.

Její rodiče chtěli Kateřinu dobře vdát, a tak jí jako ženicha vybrali Jana Bechyňu z Lažan, který se později stal purkrabím na Karlštejně. Kateřina se za ním přestěhovala na tvrz v Pičíně na Příbramsku a spolu s jeho povýšením i ona postoupila na společenském žebříčku. Manželství ale údajně příliš šťastné nebylo a manželé navíc nezplodili žádné potomky. Jan Bechyňa musel za prací dojíždět na Karlštejn, a tak bylo logické, že se Kateřina stala správcovou jeho panství. A v té chvíli jejich poddaným nastaly opravdu zlé časy.

Krev, sůl a fekálie

Při mučení nevinných obětí byla Kateřina velice vynalézavá a své mučící praktiky si vyloženě užívala. Některé oběti její praktiky nevydržely a řádění Kateřiny tak pro ně končilo smrtí, přeživší na tom ale nebyli o mnoho lépe, protože si často nesli celoživotní následky. Kolik jich zmrzačila, není známo, usmrtila údajně čtrnáct lidí.

Své oběti ráda pálila rozžhaveným máslem, polévala je vařící a ledovou vodou, zaživa jim odřezávala maso z těla, do otevřených ran sypala sůl, a dokonce je nechávala stahovat z kůže. Poddané proti sobě také štvala, aby si ubližovali navzájem. Známý je též případ děvečky na Karlštejně, kterou Kateřina umučila k smrti, a nakonec ji prohodila hradním záchodem, takže tělo mladé dívky skončilo na hromadě fekálií.

Pomsta ze záhrobí

Kateřina naštěstí skončila potrestána. K soudu se dostala víceméně náhodou, v podstatě vinou svého manžela. Ten se tehdy z neznámých důvodů soudil s Václavem Hájkem z Libočan, a právě ten dal k soudu Kateřinu předvolat. Hájek se údajně doslechl o jejích sadistických praktikách, což mu mohlo u soudu pomoci. Vina nakonec Kateřině byla dokázána a krvelačná tyranka dostala na tu dobu neobvyklý trest.

Trvalo tři roky, než byl rozsudek vynesen, ale nakonec se soudní tribunál shodl na tom, že paní Kateřina má být uvězněna a zcela ponechána svému osudu, což v praxi znamenalo smrt hladem. 27. února 1534 byla proto umístěna do Prašné věže Mihulka na Pražském hradě, kde vytrvala dva týdny, než podlehla hladu a zemřela. Ve věži ji údajně po smrti našli s okousanými prsty, což značilo, že před smrtí opravdu trpěla. Kateřina však řádila i po smrti. Pouhé čtyři dny po jejím skonu totiž zemřel jeden z jejích soudců Vojtěch z Pernštejna. Má se za to, že za jeho smrt mohla Kateřina z Komárova, která na něj ze záhrobí vyslala strašlivou kletbu.

Zajímá vás, jak vypadal život v minulosti? Přečtěte si, jak tehdy fungovali kati.