"S mámou si vůbec nerozumím. Nepřijala mého přítele a dává mi to pořádně sežrat. Jsem zoufalá," řeší Linda. Její máma ji nutí si vybrat

Když jsem přivedla Lukáše domů a představila ho rodičům, táta byl nadšený. Bylo na něm vidět, jak se mu Lukáš líbí a rozuměli si snad při každém tématu, o kterém se bavili. Máma ale tátovo nadšení nesdílela. Tvářila se naštvaně a kdykoliv se Lukáše na něco zeptala, šlo o jízlivé poznámky a mumlání pod nosem. Nemohla jsem si nevšimnout, že se jí můj přítel vůbec nelíbí.

Nepřijala ho přítele a dává mi to pořádně sežrat

Od té chvíle se můj vztah s mámou začal kazit. Už nestála o to, abych k ní o nedělích jezdila na obědy, protože věděla, že bych vzala Lukáše s sebou. Kdykoliv jsem nenápadně zavedla na Lukáše řeč, moje máme hned změnila téma naší konverzace. A když už jsme se o něm začaly bavit, opravdu mi to dala pořádně sežrat. nenechala na něm nit suchou, a to zcela bez důvodu. Když se jí ptám, sama mi neumí odpovědět, jen říká, že se jí nelíbí.

Vůbec si nerozumíme

Nechápala jsem proč, ale doutnalo to ve mně. Nakonec jsem se mámy zeptala. Už jsem zkrátka nemohla mlčet. Máma mě uzemnila tím, že Lukáš není perspektivní, vůbec se jí nelíbí a ke všemu se na ní netváří příjemně, což samozřejmě nebyla pravda. Nejdřív jsem to smetla ze stolu jako typickou přehnanou starostlivost mé matky. Její poznámky ale neustaly. Dokonce byly stále ostřejší a častější. Nelíbila se jí jeho volba povolání. Je grafikem na volné noze, ale máma se nechala slyšet, že by měl mít „skutečnou práci“. Nelíbil se jí jeho ležérní styl a říkala, že vypadá „neupraveně“. A to nejhorší? Obvinila ho, že to se mnou nemyslí vážně, protože ještě nejsme zasnoubeni. A já myslím, že to by stejně nepřežila!

Zvrhlo se to v hádku

Pokaždé, když jsem se snažila Lukáše bránit, zvrhlo se to v hádku. „Ty to nevidíš, ale já ano,“ říkala. „Jsem tvoje matka. Já vím, co je pro tebe nejlepší.“ Její slova mě bodala, protože jsem tak moc toužila po jejím požehnání. Celé týdny jsem se snažila překlenout propast mezi nimi, potažmo mezi mojí mámou a mnou. Pozvala jsem ji k nám na večeři v naději, že uvidí, jak je Lukáš úžasný. Místo toho s ním sotva promluvila a pak si opět neodpustila kritiku, že „mrhám časem“.

Jsem zoufalá

Jsem zoufalá. Jako by mě má vlastní matka nutila vybrat si mezi dvěma nejdůležitějšími lidmi v mém životě. Lukáš ví, co se děje, a i když má pochopení, vidím v jeho očích bolest pokaždé, když ho máma ignoruje nebo odmítá. „Nechci stát mezi tebou a tvou rodinou,“ řekl mi jednou večer. To napětí na mě začíná mít neblahý vliv. Jsem vyčerpaná, smutná a ve stresu. Pořád se cítím úzkostně. Bojím se jít na návštěvu k mámě, protože vím, že si zas najde čas a způsob, jak upozornit na to, že volba Lukáše není správná. Jsem zoufalá. Snad poprvé v životě mám pocit, že vedle mě stojí kluk mých snů, ale ničí mi to vlastní máma, která se z nějakého důvodu rozhodla, že tomu tak není.

Pokud si myslíte, že s úspěchem se pojí jen protekce a pomoc bližních, pak to rozhodně tak není. Své o tom ví i Pavlína Jágrová, která se na vrchol své kariéry dostala svépomocí. 

Názor odborníka, Elvina Lui, manželského a rodinného poradce:

„Pokud si domů přivedete partnera, se kterým jeden s rodičů nesouhlasí, snažte se zachovat klid. A to bez ohledu na to, co všechno vám říkají. Může být opravdu těžké naslouchat rodičům, pokud říkají něco, s čím nesouhlasíte, zejména pokud sdílejí staromódní předsudky, které se vás přímo dotýkají. Útoky na ně však pravděpodobně nepomohou k tomu, aby se vzpamatovali. Místo toho je ujistěte, že je máte stále rádi, ale že svůj život si musíte řídit podle vlastních pravidel. Nesnažte se je přesvědčit, že partner, kterého jste si vybrali, je tím nejlepším možným, nechte je, ať si názor udělají sami. Dejte jim čas. Ten jediný může jejich názor nakonec změnit. A také fakt, když vás dlouhodobě uvidí šťastné.“

Bojíte se, že nikdy nenajdete svou životní lásku? Možná si klacky pod nohy házíte sami. Jaké překážky si stavíte do cesty za nalezením správného partnera?