Polský hrdina Witold Pilecki se nechal dobrovolně transportovat do Osvětimi, aby mohl podat svědectví. Zabili ho komunisti

Rodina Witolda Pileckeho to nikdy neměla jednoduché. Witold se sice narodil do šlechtického rodu erbu Leliwa, výsadní postavení si ale příliš neužíval. Jeho rodina nuceně vystěhována ruskými carskými úřady do Oloněce a jeho dědeček dokonce strávil několik let na Sibiři. Witold se již v sedmnácti letech aktivně angažoval v první světové válce a bojoval za svobodu své země. Dvakrát byl dokonce vyznamenán Křížem za chrabrost.

Zapálený pomocník

Po skončení první světové války ho na chvíli čekaly lepší časy. Mohl dokončit studia na obchodní škole a dokonce pokračoval ve vzdělávání na univerzitě ve Vilně. Jelikož ale musel po nemocném otci převzít starost o rodinný statek ve východním Polsku, studia nakonec nedokončil. Ve své komunitě byla ale velice oblíbený a pro svoji ves udělal mnoho dobrého. Založil mlékárenské družstvo, maloval kulisy pro dětská školní představení, radil ostatním rolníkům, jak správně hospodařit. Za svou sociální a komunitní činnost byl dokonce vyznamenán stříbrným Křížem za zásluhy. V té době se také oženil s Marií Ostrowskou, s níž si pořídil dvě děti.

Dobrovolný osvětimský vězeň

Když nastala druhá světová válka, Pilecki opět nezůstal v pozadí a vydal se do boje. Byl přidělen k 19. pěchotní divizi pod velením Józefa Kwaciszewskiho, která byla součástí tzv. polské pruské armády. Postupem času si ale dal za cíl vypátrat, co se doopravdy děje ve vyhlazovacím koncentračním tábře Osvětim, odkud chtěl posílat zprávy. Do historie vstoupil především svým neuvěřitelným rozhodnutím dobrovolně se nechat v Osvětimi uvěznit, aby získal informace o tamních zvěrstvech a zorganizoval odboj. V roce 1940, ve chvíli, kdy se svět teprve začínal dozvídat o hrůzách nacistických táborů, Pilecki přijal misi, která by mnohé vyděsila. Pod falešným jménem se nechal zatknout při razii a deportovat do Osvětimi.

V táboře byl více než dva a půl roku, během nichž organizoval podzemní hnutí odporu, sbíral důkazy o genocidě a informoval svět o tom, co se v táboře děje. Prostřednictvím tajných zpráv se podařilo doručit důkazy až ke spojencům, avšak jejich reakce byla zklamáním. Navzdory Pileckého snaze zůstalo osvobození Osvětimi dlouho nedosažitelným cílem. V dubnu 1943 se mu podařilo z tábora uprchnout, čímž se stal jedním z mála lidí, kteří z tohoto pekla unikli. Jeho svědectví se následně stalo jedním z klíčových důkazů o zvěrstvech páchaných nacisty v koncentračních táborech.

Místo hrdiny mučedníkem

Po útěku z Osvětimi se Pilecki vrátil do řad Polského podzemního státu a pokračoval v boji proti okupantům. Během Varšavského povstání v roce 1944 bojoval proti německým silám, i když povstání skončilo tragickým neúspěchem a devastací města. Po skončení války však jeho boj za Polsko neskončil. Když Polsko padlo do sféry vlivu Sovětského svazu, Pilecki se připojil k protikomunistickému odboji. Polská lidová republika, pod vlivem Moskvy, však pohlížela na hrdiny druhé světové války jako na potenciální hrozbu pro svůj nový režim.

V roce 1947 byl Witold Pilecki zatčen komunistickou bezpečnostní službou. Byl obviněn ze špionáže a zrady, což byly falešné obvinění vytvořené s cílem umlčet všechny, kteří se stavěli proti komunistickému režimu. Mezi jeho vyšetřovatele patřil i Eugeniusz Chimczak, který byl známý svými krutými mučícími metodami. Své oběti údajně s chutí bil a bodal kovovým pravítkem, típal jim cigarety o obličej, strhával nehty i vytrhával vlasy.

Po nelidském mučení během výslechů byl Witold Pilecki odsouzen k smrti ve vykonstruovaném politickém procesu. „Ve srovnání s tímto byla Osvětim jen hra. Chci rychlý konec,“ řekl podle webu irozhlas.cz Pilecki své ženě při setkání ve vězení. Dne 25. května 1948 byl Witold Pilecki popraven střelou do týla. Jeho rodina se o místě jeho hrobu nedozvěděla, a až po pádu komunistického režimu v Polsku v roce 1989 začal být oslavován jako skutečný hrdina polského národa.

Zajímá vás druhá světová válka? Přečtěte si, jak probíhala těhotenství v Osvětimi.