"Našla jsem si přítele, nemohu ale zapomenout na předchozího partnera," píše Viktorie. Našla si přítele, ale nemůže dostat z hlavy skvělé milování

Nejlepší milování mého života

Luky byl tři roky můj svět. Alespoň ten postelový. Náš vztah měl svá pro i proti a skončil nešťastně. Luky si někoho našel a zamiloval se a mně tak nezbylo víc, než oči pro pláč a spousta nevyřčených slov a citů. Nebyl dokonalý – to ani zdaleka. Pořád dokola opakoval, že vztah není tím, co hledá, přesto naléhal, že doufá, že to mezi námi nikdy neskončí. Měla jsem celou dobu naději, že možná zítra nebo za týden se naše stýkání a milování, které bych přála zažít každému, přece jen změní ve vztah plný lásky.

Jenže lásku si nevynutíte. Vím, že mě měl hodně rád, jen jsme se potkali v době, kdy chtěl žít sám. Nechtěl se vázat. Důvodem byl jeho předešlý vztah, ve kterém na něj jeho bývalá partnerka měla až příliš mnoho nároků. Týdny čekání se změnily v měsíce, které přešly v roky. Když mi oznámil, že se zamiloval, byla to pro mě rána pod pás. Postel s ním byla lepší než nebe. Kompatibilitu našich těl nejde ani dnes plně popsat. Vzrušení, které jsme jeden druhému předávali, se dalo krájet, jak silné a vibrující bylo.

Nikdo není jako on

Nikdo se mě nikdy nedotýkal jako on. Možná to bylo mnou, dokázala jsem se s ním naprosto uvolnit a oddat se chvílím, které byly jen naše. Bylo to jako plout na moři plném obrovských vln, které vás baví a nejsou ohrožením. Stačilo, aby se na mě podíval a obejmul mě a já ztrácela pevnou půdu pod nohami. Motýlci v břiše byly jen malým náznakem vzrušení, které mnou procházelo. Ani on nic podobného nikdy nezažil. Vedli jsme na toto téma mnoho debat a pokaždé skončili tím, že to nechápeme. Nešlo to. Nikdo nebyl jako on, a nikdo nebyl jako já v jeho blízkosti. Bylo to krásné, vášnivé a divoké.

Z minuty na minutu

Když mě opustil, cítila jsem to jako velkou zradu. Tolik bolesti, kterou jsem na své hrudi cítila, bych nepřála ani svému nepříteli. Nemohla jsem jíst, spát, ani na něj den co den nemyslet. Odešel z minuty na minutu a byl pryč. Přesto mě jedna věc uklidňovala. Věděla jsem, že pokud jde o postel, nikdo mu nikdy nedá to, co zažíval se mnou. Bylo to jako berlička, o kterou jsem se mohla opřít.

Problém je ale v tom, že já to měla a mám stejně. Alex je skvělý a pozorný partner, přesto mu v posteli nedávám ani polovinu toho, co jsem prožívala s Lukym. Ne že bych nechtěla, spíš to nejde. Tohle si nenaplánujete, ani to nijak neovlivníte. Zkrátka to tak je anebo není.

Názor odborníka, doktorky Jess Watsonové, licencované klinické psycholožky specializující se na dynamiku vztahů:

„Je běžné, že lidé si do dalších vztahů nesou jakési vazby na bývalé partnery, zejména pokud byl minulý vztah intenzivní nebo skončil bez řádného uzavření. Tyto nevyřešené emoce však mohou bránit rozvoji nových, zdravých vazeb. Není neobvyklé, že si jedinci své bývalé partnery idealizují a vzpomínají jen na pozitivní stránky, zatímco to, co nefungovalo, přehlížejí, což ztěžuje posun vpřed. Pokud je pro někoho obtížné přenést se přes předchozího partnera a zároveň navázat nový vztah, může to být emocionálně poměrně složité. Tento boj často pramení z nevyřešených citů, hluboké citové vazby nebo dokonce z neřešené nejistoty. Pro některé může předchozí vztah představovat pocit „vyvrcholení“ - přesvědčení, že našli dokonalý vztah, což ztěžuje vnímání nového vztahu jako naplňujícího.“

Vztahy jsou často otázkou alchymie, u které nikdy předem nevíte, zda bude fungovat. Jak jsou na tom věkově odlišná partnerství?