3× NE řvaní
Že vás potomek občas dokáže vytočit, je jasné. Přesto se nikdy nenechte strhnout ke křiku. Pro dítě je takový projev velice bolestný a zasahuje ho mnohem víc, než si možná myslíte.
- Psychologové se shodují, že děti velmi těžce nesou, když na ně křičíte (ostatně to snášejí velmi špatně i dospělí!) – bez nadsázky to lze nazvat psychickým týráním. Bohužel právě křik nervózních matek i na batole v kočárku je dnes velmi častý.
- „Seřváním“ děcko jen zatvrzujete a vyvoláváte v něm úzkost. Navíc ho paradoxně učíte, aby se také snažilo „vyřvat si“, co chce. Do dospělosti si pak může odnést frustraci spočívající v tom, že jinak než křikem nebude umět argumentovat. Anebo naopak ustoupí od svých názorů, když na něj kdokoli zaječí…
- To ovšem neznamená, že byste se měli stále tvářit jako hráči pokeru. Samozřejmě že když si potomek hezky uklidí v pokojíku, promluvíte na něj jinak, než když si udělá z obýváku fotbalové hřiště a prokopne okno… Jde o to, aby přísný tón hlasu nesklouzával k hysterickému jekotu a svou intenzitou netrhal bubínky…
Sdílejte:
