Pan Jaroslav měl v mládí štěstí a zajistil nejen sebe a svou ženu, ale také své děti. Neměli se špatně jako rodina, finance vždy byly a na dětech se nešetřilo.
Když jeho milovaná žena zemřela, musel se smířit s tím, že bude životem procházet sám. Peníze jsou fajn věc, ale jeho milovanou manželku mu to nenahradí.
Naštěstí má velkou rodinu a s dětmi se schází velmi rád. Pomohl jim do začátku, to ano, ale neměl nikdy pocit, že by toho zneužívali.
Nyní však jeho děti chtějí, aby jim přenechal správu svých financí. Budou mu dávat týdně peníze na jeho výdaje, ale budou mít vše pod kontrolou. Kolik utrácí, za co, za koho, kam posílá peníze. Nelíbí se jim, že moc utrácí.
To se přirozeně panu Jaroslavovi nelíbí a nehodlá na toto řešení kývnou. Své děti jasně upozorňuje, že takhle s ním jednat nebudou, protože on nebude pod něčí kontrolou.
