Pan Oldřich je se svou ženou šťastný a spokojený. Imponuje mu na ní to, že ráda pečuje o druhé a chce, aby se lidé kolem ní měli dobře.
Pečuje ráda o druhé, pomůže, kdykoliv je to potřeba a právě toho si na ní váží. Nyní však přichází chvíle, kdy je manželčina obětavost spíše na obtíž. Alespoň podle něj.
Rodiče jeho ženy se dostali do fáze, kdy nemohou žít bez dozoru a sami. Musí se o ně někdo starat, nezvládají už základní věci a potřebují péči. Pan Oldřich dobře ví, že je péče o rodiče náročná, zažil to.
Proto byl rozhodnutý dát svého tchána s tchyní do dobrého zařízení. Jeho žena však bez jeho vědomí rozhodla, že si rodiče nastěhuje k nim domů a bude se o ně starat. Ani se svého muže nezeptala, zda s tím souhlasí.
Pan Oldřich rodiče své ženy doma nechce, jenže neví, jak to manželce říct. Nechce ji naštvat, ale dobře ví, jaká ztráta soukromí a vůbec života se s tím spojuje.
