Petra (31): Miluju svého manžela. Čekám miminko, jen mě děsí představa, komu bude říkat táto.

Tento článek byl napsán podle skutečného příběhu ze života naší čtenářky. Fotografie jsou ilustrační a jména byla změněna.

Udělala jsem hroznou věc, která, jak se teď ukázalo, bude mít následky. Ale od začátku: mám s manželem osmiletou dceru a takový trochu „italský“ vztah. Neříkám, že se nemáme rádi, ale jsme spolu skoro patnáct let a prošli jsme si několika krizemi. Ta poslední přišla vloni. 

Pandemie zasáhla do manželova podnikání. Jak? Stačí říct, že vlastní restauraci… Svou práci vždy zbožňoval a byla jeho koníčkem a výdělky hlavním příjmem naší rodiny. Vzhledem k okolnostem je od loňska hodně frustrovaný, což se minulý rok doma čím dál víc projevovalo. Nedalo se s ním mluvit, křičel kvůli zbytečnostem a legrace s ním nebyla vůbec žádná. Snažila jsem se ho podporovat s tím, že bude lépe, ale nedařilo se mi to. Odcizili jsme se a ještě přišly hádky kvůli nedostatku financí. 

Teď už je to trochu lepší, protože začal rozvážet obědy lidem domů a výdejovému okénku se více méně daří. Samozřejmě, že je to všechno jiné a restaurace nevydělává tolik jako dřív, ale aspoň něco.

Nový kolega mi zamotal hlavu

Pracuji v kanceláři, a když šla kolegyně na mateřskou, šéf místo ní vzal nového kolegu. Moc hezkého sympaťáka v mém věku. Musím se přiznat, že se mi zalíbil na první pohled. Jiskřilo to mezi námi. Jednoho dne jsem musela zůstat přesčas. I on byl v práci déle. Večer jsme si chvilku sedli na gauč a povídali o všem možném. Zkrátím to: začali jsme si spolu.

Trvalo to krátce, jen dva měsíce. Pak mi došlo, co dělám za blbost, a okamžitě jsem to utla. Jenže!

Na testu se objevily dvě čárky

O několik týdnu později mi začalo být divně a zpozdila se mi menstruace. Tušila jsem, co se děje, ale doufala, že to tak není. Bylo. Na těhotenském testu zářily dvě čárky. Chránili jsme se, ale jednou se stala nehoda. Popravdě: nevím, čí miminko je. Rozhodně nechci jít na potrat, ale můžu žít celý život s tím, že manžel bude vychovávat dítě, které možná není jeho? A co se stane, až na to jednou přijde? Nebo co když mu to řeknu, bude to absolutní konec našeho vztahu, ale dítě třeba bude jeho?

Prosím, poraďte mi, jsem opravdu zoufalá.

Svůj příběh do redakce poslala čtenářka Petra.

NÁZOR PSYCHOLOGA:

Petro, nejprve chci vyzdvihnout, že se nesnažíte řešit situaci potratem. Dítě tu je z nějakého důvodu a žena by ho měla vnímat především jako dar, i když jsou životní okolnosti zdánlivě nepříznivé. Neříci manželovi o těhotenství nedoporučuji. Určitě nechcete žít v nejistotě a čekat, že na to „jednou přijde.“ Může se stát, že v průběhu života dítěte budete řešit něco, co má spojitost s krevní skupinou, RH faktory nebo genetickou dispozicí a budete muset otevřeně komunikovat s těmi, kterých se to týká. Už proto bych doporučila konzultovat se svým ženským lékařem možnosti testování za účelem zjištění otcovství. Informativní prenatální testy je možné provést již v 9. týdnu těhotenství.

Opomenout nelze ani otázku etiky a Vašeho psychického stavu. Určitě byste nebyla v klidu, což by se dříve nebo později projevilo na Vaší celkové psychické nepohodě, která by ovlivnila celou rodinu.

Jakkoli je to teď těžké, měla byste říci manželovi pravdu a zároveň otevřít prostor k diskuzi - proč se stalo, co se stalo, co jste si následně uvědomila a proč jste vztah s kolegou ukončila. Není jisté, že nastane konec Vašeho vztahu, čehož se obáváte. Někdy paradoxně citelný zásah lidem otevře oči a přiměje je přehodnotit, jak doposud žili.

Reakce manžela bude pravděpodobně bouřlivá. Doporučila bych Vám jednat citlivě, ale věcně, pokud možno bez emočních projevů, kterými byste ještě více podnítila pocit lítosti, skleslosti nebo naopak vzteku či agrese. Na otázku „co chceš dělat“ neodpovídejte NEVÍM. Nechte si čas a přemýšlejte o událostech minulých i o možných budoucích, abyste v momentu, kdy budete čelit slovní konfrontaci, věděla, co chcete i co už nechcete.   

Pokud bude svolný o věcech mluvit, řekněte si, co můžete oba udělat pro to, abyste spolu v klidu vycházeli. Téma otcovství bude ještě nějaký čas s otazníkem, proto nedělejte ani jeden ukvapené závěry. Petro, jako nositelka nového života, vyhledávejte co nejvíce momenty, kdy se můžete vnitřně zklidnit, spojit sama se sebou. Intuitivně získáte odpovědi na vše, potřebujete vědět.

Mgr. Charlotte Benátská Speciální pedagožka a psychoterapeutka zaměřená na párovou komunikaci a uzdravení rodinných vazeb. Věnuje se specielně ženám v oblasti zdravého ženského sebevědomí a intimity. Je autorkou publikace Ženy, klíč ke spokojenosti je v nás. www.vztahy-komunikace.cz

Pokud jste se ocitli v situaci, se kterou se s námi chcete podělit nebo si s ní nevíte rady, napište nám na email: [email protected]