Příběh ze života: “Zamilovala jsem se do svého kolegy, ale manžel o tom nemá tušení,” svěřuje se Gita. Psycholog radí, co dělat

Za tři roky mi bude padesát. Do teď jsem žila celkem spokojeným životem. Alespoň jsem si to myslela. Děti máme s manželem velké, nežijí s námi už nějakou dobu. Manžel nebyl nikdy z těch, který by mi řekl, že mě miluje, překvapil mě romantickým gestem a podobně. Co odešly děti, žijeme spíš vedle sebe než spolu. Chvíli mi to vadilo, ale pak jsem se zařídila podle sebe. Našla jsem si nové koníčky, pečovala o sebe, chodila na angličtinu, jógu, s kamarádkami jezdila na wellness. Prostě žila. Život se mi obrátil naruby tehdy, když k nám do firmy nastoupil nový vedoucí.

Pohledný kolega, do kterého jsem se zamilovala

Pracovně jsme spolu s novým kolegou byli hodně v kontaktu. Ondra byl milý, vtipný, je o tři roky starší. Zaučovala jsem ho v práci, popisovala mu chod firmy a stali se z nás rychle přátelé. Líbilo se mi, když mi nechal na stole květiny, protože jsem mu pomohla vyřešit jeden zapeklitý úkol, jindy mě pozval na oběd, otevřel mi dveře, usmíval se, vtipkoval. Pomaličku jsem se do něj zamilovala. Lichotila mi jeho pozornost. Pochválil mi účes, nové šaty, kabelku. Pomohl s těžkými šanony, když mě potkal po cestě do kanceláře, automaticky mi vzal tašku. Tohle jsem zažívala poprvé. Nebylo těžké užívat si to.

Propadli jsme vášni

Ondra je rozvedený už roky, žije sám a na jednom teambuildingu jsme se spolu vyspali. Nebylo to nic divného, přišlo mi to přirozené, krásné a plné vášně, což jsem roky nezažila. Absolutně mě to ovládlo, cítila jsem se jako když mi bylo osmnáct a zažívala jsem nejlepší milování v životě. Ráno přišlo maličko vystřízlivění, vždyť jsem vdaná, proboha. Přehlušily to však pocity štěstí, nadšení. Konečně jsem prožívala to, o čem se všude psalo. Oba jsme odjeli domů a od té doby se pravidelně potkáváme. Není to jen o tom, že spolu spíme. prostě si rozumíme. Každý mi říká, že vypadám skvěle a spokojeně. Jenom znám pravý důvod a nevím, co mám dělat. Zatím mi to takhle vyhovuje, Ondra nenaléhá, ale takhle to nejde do konce života. Mám odejít od manžela, který mi v životě neřekl, že mě miluje, ale jinak je na mě hodný?

Vyjádření psychologa Pavla Pařízka

Z dopisu se zdá, že Gita prožívá osvěžující procitnutí po letech rutiny a pocitu stagnace v manželství a že na základě tohoto zážitku přehodnocuje své hodnoty, potřeby a svůj současný vztah. Nicméně je také důležité si uvědomit, že novost a vzrušení ze vztahu s Ondrou mohou být částečně zesíleny právě kontrastem s jejich současným manželským životem. Gita se nachází v situaci, která není jednoduchá. Na jedné straně je pochopitelné, že se jí líbí pozornost a vztah s Ondrou a ráda by pokračovala v tom, co jí přináší radost. Zároveň ale cítí zodpovědnost vůči svému manželství. V tento moment je pro Gitu nejdůležitější, aby si sama ujasnila, co je pro ni priorita a co sama chce. Jak moc je pro ni manželství důležité i přes nedostatky, které popisuje? Chce do něj dále investovat? Vidí ve vztahu s manželem perspektivu? Může se jejich vztah ještě změnit k lepšímu?

Jaké povahy je její vztah s Ondrou? Jde o zamilovanost, či v něm vidí potenciál dlouhodobého partnera? K rozhodnutí je dále třeba vzít do úvahy mnoho praktických záležitostí, jako jsou děti, majetek, finance apod. Ať už se Gita rozhodne jakkoliv, důležitá v tomto procesu bude otevřená komunikace. S Ondrou by měla otevřeně probrat jejich vzájemná očekávání od vztahu a s manželem si upřímně promluvit o situaci v manželství. Oba si zaslouží vědět, na čem jsou. Dále se někdy vyplatí si dát od situace odstup a věnovat se jen sama sobě. Ujasnit si v klidu, kde vidí svoji vlastní budoucnost. Profesionální psychologická či párová poradna může také velmi pomoci zorientovat se ve vlastních pocitech.