Závist nepatří zrovna k emocím, které si rádi přiznáváme. Zažije ji nicméně každý z nás, protože je nám přirozená. To, v jaké míře a kdy se objeví, záleží na více okolnostech. Tato „ošklivka“ mezi emocemi má navíc i svoji kamarádku – žárlivost. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Jak správně předpokládáte, závist je emoce, která se vztahuje k něčemu a zároveň k někomu, tedy závidíme těm ostatním. Typicky to, co nemáme, co nám chybí. Provází ji silná tendence srovnávat se s druhými, například s jejich společenským postavením, bohatstvím nebo úspěšnou kariérou. Negativní pocity v nás můžou růst až do takové míry, že mohou působit destruktivně na náš život. Pokud necháme své prožívání dlouhodobě neutěšené (pod vlivem závisti), může se objevit vztek nebo agrese a později i deprese. Zažívání závisti probíhá obvykle po delší časové období, ve kterém se odehrává změna našeho pohledu na celou situaci, v níž se nacházíme. Jak je to možné? Nepřejícnost ovlivňuje naše myšlení spolu s prožíváním a výsledkem je, že se chováme jinak, než kdybychom žádnou závist nezažívali.
"Na začátku jsme zmínili ještě žárlivost, tedy další emoci, která funguje jako nádoba, která nesmí přetéci. Žárlivost je pocit, že nás někdo, na kom nám záleží, opustí. Nejčastěji je to strach ze ztráty lásky partnera a následně partnera samotného. Ve vztahu dvou lidí je malá míra žárlivosti kořením vztahu, pokud se objevuje jen v občasných momentech a ve slabé míře," říká terapeutka Dominika Heverlová.
Co mají společného žárlivost a závist? Právě pocit méněcennosti osoby, která žárlí nebo závidí. V žárlivosti ještě bývá navíc utkvělá představa o skutečnostech, které se nezakládají na pravdě, proto se často žárlivci motají v kruhu přesvědčení, které si sami namlouvají.
Na žárlivce nejčastěji narazíme v zaměstnání. A proč tomu tak je? Právě v pracovním prostředí jsou ideální podmínky pro soutěživost mezi zaměstnanci, kterou někdy vyvolávají i firmy samotné. Téměř v každé práci se vede hodnocení zaměstnanců a hlavně jejich výkonu. Na to navazují odměny a případné pochvaly a ocenění. To je samozřejmě něco, o co velmi stojíme. "Co se stane, že žárlíme na některého z kolegů? Žárlivost se projeví v momentě, když se začneme cítit méněcenní, neschopní nebo hloupější než ostatní. Žárlivost zároveň odstartuje i pocit určité nespravedlnosti, že nás přehlížejí, protože ten druhý má „něco navíc“. Důsledky vyplývají nejen pro toho, kdo žárlí," říká terapeutka Dominika Heverlová.
Závist i žárlivost celkově ovlivňují vztahy mezi lidmi, brání spolupráci v pracovním týmu, jeho produktivitě i kreativitě.
Čelit závisti není snadné, ale existuje způsob, jak se s ní zdravě vypořádat. Jestliže jste u sebe pocítili nepřejícnost vůči kolegovi v práci, je rozumné na sobě začít pracovat. Cíleně věnujte více času na posílení vlastní sebehodnoty, rozvíjejte své dovednosti nebo zvyšujte kvalifikaci. Nebojte se zeptat své konkurence například na to, jakým způsobem pracuje, co jemu či jí pomáhá v práci. Důležité je také stanovit si svůj reálný kariérní cíl, v neposlední řadě pak pomáhá být vděčný za to, čeho jste již dosáhli a co vlastníte díky své práci a úsilí. Pokud si dokážete i odpustit, že jste teprve na cestě ke svému vysněnému cíli, máte téměř vyhráno. Kariérní úspěch vás možná teprve čeká, ale přát ho ostatním a radovat se s nimi můžete už nyní.
Mgr. Dominika Heverlová, DiS.
Ve své terapeutické praxi kombinuji zkušenosti a dovednosti ze zdravotnictví a z psychologie. Díky netradičnímu spojení dvou oborů mohu nabídnout klientům hlubší porozumění v tématech, která souvisejí se zdravím, nemocí nebo psychosomatikou. Častými tématy sezení s klienty jsou například nespavost a jiné poruchy spánku, stres v práci, syndrom vyhoření, komplex méněcennosti, ztráta životní smysluplnosti, pocit neporozumění nebo potíže v komunikaci (v rodině, s partnerem, v práci).
S Dominikou Heverlovou se můžete potkat na Terapie.cz.
Autorský text, terapie.cz
