Budeš mít ségru nebo bráchu aneb jak dítě připravit na příchod sourozence
Ať už se u vás na druhý pokus staví čáp, nebo vrána, každý člen rodiny to vnímá jinak. Maminka s tatínkem (i babičky a dědečkové) zpravidla jako radost a dar, korunní princ či princezna tak nadšení být nemusejí. Jen se zkuste vžít do jejich role...
Psychologové se shodují v tom, že dítě je třeba na příchod sourozence včas připravit a říct mu o něm dřív, než mamince povyroste bříško tak, že už se nebude moct vymlouvat na vydatný oběd. Dopřejte v tomto období prvorozenému pocit výjimečnosti. Adekvátně věku ho zapojte do příprav na miminko – poraďte se s ním o výběru dupaček, dudlíku i o jméně. Bude si připadat důležitý a potřebný. Oceňte každý jeho nápad či pomoc.
Neodkládejte, pak už nebude čas
Můžete mu opatřit panenku, o niž se bude starat jako vy o novorozence (ocení to hlavně holčičky, ale i kluci si mohou hrát na tátu). Případné úpravy v režimu, jako je stěhování do velké postele, přesun do vlastního pokoje či nácvik na nočník, se pokuste zvládnout, než se děťátko narodí. Každá změna vytváří stres a narození sourozence může dítě lehce nervovat. Prvorozený by novinky mohl brát jako ústrky a „vyčítat“ je přírůstku do rodiny. Mnohým novopečeným maminkám se osvědčil trik s dárkem, který dají staršímu v porodnici jakoby na uvítanou od miminka.
Hlavně lásku
Nejhůře syndrom sesazení z trůnu (jak to psychologové nazývají) zvládají děti od 2 do 3 let nebo ty, jež dlouhé roky požívaly výsadní postavení jedináčka. Mimochodem, pokud je odstup mezi dětmi sedm let, hovoříme o tom, že vyrůstají jako dva solitéři. Na druhou stranu staršímu dítěti už mohou rodiče lépe osvětlit, co celou rodinu s příchodem miminka čeká. Dávejte mu najevo, že na vašem vztahu se vůbec nic nemění. Prvorození potřebují pocítit lásku rodičů, jinak se u nich může projevit strach z opuštění.
Vyvarujte se chyb
Dopřejte velkému, aby mohl být také malý a choval se úměrně svému věku, a nevnucujte mu, že musí být rozumnější, když je starší. Rozhodně nesmíte jednoho protežovat, tím byste jejich spojenectví neprospěli. Nechte děti projevovat jejich pocity a nepěstujte v nich nezdravou soutěživost, ale spíš sounáležitost. Takže žádné: „Kdo to sní/vypije/uklidí první...“ ani „Vem si příklad z...“ Nezapomínejte ani chránit soukromí prvorozeného – potřebuje mít svoje místo (i kdyby to měl být jediný šuplík), kam mladší nemůže.
Sdílejte:
