Velikonoční svátky nejsou ani zdaleka jen o pondělním koledování vajíček a pomlázce. Tomu předchází celý pašijový týden, ve kterém si křesťané připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho ukřižování i vzkříšení. Každý den velikonočního týdne má své označení a je spojen s určitými tradicemi.
Z pohledu křesťanů jsou Velikonoce mnohem důležitějšími svátky než Vánoce. Je to z toho důvodu, že zatímco o Vánocích Ježíš přišel na svět, o Velikonocích byl ukřižován a svojí obětí spasil všechny věřící. Většina z nás má Velikonoce spojené s jarním úklidem, pečením mazanců, beránků a nádivky, pletením pomlázky, barvením vajíček, nakupováním čokoládových figurek a koledováním. K tomu připočítejme ještě bonus v podobě čtyř dnů volna. Jenže z pohledu křesťanů jsou Velikonoce úplně jiné. Stojí za to si připomenout, proč se vlastně slaví a jak je vnímali naši předkové.
Samotnému Velikonočnímu pondělí předchází Pašijový nebo také Svatý týden, který začíná Květnou nedělí, kdy Ježíš přišel do Jeruzaléma. Následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční, který připadá na neděli. Jednotlivé dny mají každý svůj význam i označení a jsou spojené s různými zvyky, jež vycházejí z lidových tradic nebo křesťanství, ale případně i pohanských zvyků.
„Mnohé církev odmítala, jiné naopak v průběhu staletí začlenila do svých rituálů, protože smysl byl podobný, tedy zajistit lidem v příštím roce zdar a úrodu,“ uvádí ve své knize Český lidový církevní rok Alena Vondrušková.
Z pohledu křesťanství není Šedivé úterý nijak významným dnem. Ale je součástí velikonočního týdne, který je sám o sobě výjimečným. Naši předkové ale měli pro tento den vyhrazeny své zvyky a tradice. Šlo hlavně o úklid domácnosti. Hospodyně tak musely vytáhnout košťata a vymést pořádně ze všech koutů pavučiny, vysmejčit celé stavení a umýt okna, aby se blýskala. Někteří lidé také bílili stěny svých příbytků. Právě podle barvy prachu a pavučin má úterý svůj název „šedivé“. Součástí takového úklidu bylo i třídění věcí. Bylo nutné zbavit se všeho, co už neslouží nebo je rozbité a nedá se spravit.
Na Zelený čtvrtek končí velikonoční půst, který začíná vždy na Popeleční středu a trvá celkem 40 dní. Během půstu křesťané nejí maso ani masné výrobky, vajíčka, mléčné výrobky ani ryby. A součástí půstu je i abstinence. Do jídelníčku naopak zařazují obiloviny, luštěniny, domácí celozrnné pečivo, vařenou zeleninu, zelí a čerstvé bylinky. Šedivé úterý je tedy ještě postním dnem, kdy se podle tradice jedl šoulet, kroupy nebo pučálka, což je staročeský pokrm z naklíčeného hrachu.
Český lidový a církevní rok, Lepebydlet.cz
