Až budu velká, vezmu si tebe, tati! Vybíráme si partnery podle rodičů?
Přemýšleli jste někdy o tom, proč se váš partner/ka podobá vašemu otci či matce? Popřípadě, proč vás naopak takoví lidé vůbec nepřitahují?
Jednu z možných odpovědí nabízí koncept tzv. sexuálního imprintingu, podle něhož si během raného dětství vtiskneme rysy blízkých příbuzných a ty později používáme jako šablonu pro výběr partnera. Bylo například zjištěno, že lidé preferují u partnerů podobnou barvu očí a vlasů, jako měl jejich rodič opačného pohlaví, rysy související se stářím, pokud byl jejich rodič opačného pohlaví starší atd. Velice důležitou roli však hraje vztah s daným rodičem. Ukázalo se totiž, že ženy preferují u mužů podobné obličejové rysy, jako měl jejich otec, pouze za předpokladu, že vztah s ním zpětně hodnotí kladně. A nemusí jít jen o vlastní rodiče; výzkum provedený v Polsku potvrdil, že to platí i u adoptovaných žen. V tomto případě se jedná o sexuální imprinting pozitivní.
Nikoho takového nechci!
Druhou formou je negativní sexuální imprinting, při kterém si k lidem, s nimiž vyrůstáme (rodiče, sourozenci atd.), vytváříme sexuální averzi. To se potvrdilo například v izraelských kibucech, kde je zvykem děti vychovávat společně s jejich vrstevníky, tedy i potenciálními partnery. Ukázalo se, že v době pohlavní dospělosti si lidé vybírají častěji partnery z jiného kibucu, než ve kterém vyrůstali. K podobným závěrům dospěla i studie prováděná na Tchaj-wanu, kde jsou tradičně manželství vyjednávána ještě v době, kdy jsou děti malé. Krátce po narození jsou dcery předány do rodiny nastávajícího manžela, v níž jsou děti následně společně vychovávány. Výzkum však ukázal, že manželství měla třikrát méně dětí a třikrát vyšší rozvodovost než manželství, kde spolu partneři nevyrůstali. Ukázalo se, že velmi důležitou roli hraje věk, ve kterém je dívka dána do rodiny. Čím mladší dívka je, tím mají páry méně dětí, častěji se rozvádějí a taktéž mají častěji mimomanželské aférky.
V jakém věku se to rozhoduje?
Stále nevyřešenou otázkou však zůstává, kdy k vtištění charakteristik blízkých příbuzných dochází. A přesně to si klade za cíl zjistit výzkum, který v současnosti probíhá na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. U některých druhů ptáků je to přesně známo (jistě už jste slyšeli, že k vtištění například u hus dochází ihned po vyklubání z vajíčka, proto stane-li se objektem vtištění člověk, bude ho následovat jako svého rodiče a v dospělosti ho bude považovat za vhodného sexuálního partnera). U lidí však toto období dosud nikdo přesně neurčil (byť je popsán tzv. Oidipův či Elektřin komplex).
Máte chuť pomoci výzkumu?
Zajímavostí tohoto výzkumu i je skutečnost, že se autoři rozhodli pokusit získat finance na něj pomocí tzv. crowdfundingu (neboli veřejného financování, kdy donátoři posílají drobné finanční částky, za což od autorů dostanou nějakou odměnu). Zatímco v zahraničí je to poměrně obvyklý způsob, v ČR se o to dosud ještě nikdo nepokusil. Pokud vás výzkum zaujal, můžete ho podpořit finančně, sdílením nebo svojí účastí. Zúčastnit se mohou heterosexuální ženy ve věku od 18 do 35 let, které nevyrůstaly do 15 let s oběma rodiči a současně od určitého věku vyrůstaly s novým náhradním otcem. Pokud splňujete podmínky a chcete se zúčastnit (nebo o někom takovém víte), stačí napsat na e-mail: [email protected]. Více informací získáte na facebookových stránkách projektu: https://www.facebook.com/pages/V%C3%BDzkum-sexu%C3%A1ln%C3%ADho-imprintingu/201739546673574?ref=hl.
Foto: Depositphotos (1)