I žen se týká něvěra. Jen jsme trochu chytřejší.

Dlouho se tvrdilo, že muži mají přirozeně zakódovanou potřebu rozsévat své geny a k tomu jsme si četly mnoho přirovnání ze zvířecí říše, že je to pro samce vlastně normální. Pravda je ale taková, že i samice mají stejné genetické předpoklady. Sice nerozsévají, ale hledají nejvhodnější genetický materiál. Soulož s více samci jim přirozeně poskytuje větší jistotu, že vyvedou zdravá mláďata.

Co s námi dělá vazopresin?

Nedávná studie psychologa Brendana P. Zietscha z univerzity v Queenslandu ukázala, že sklony k nevěře mohou souviset s množstvím hormonu vazopresin. Tuto teorii potvrdil také výzkum na krysách prováděný v Atlantě. Přestože jsou tito hlodavci za normálních okolností monogamní, poté, co je výzkumníci zavřeli do klecí a podávali jim vazopresin, souložily s více samci.

Doktor Zietsch také upozornil, že produkce tohoto hormonu se s věkem mění. Čím jsme starší, tím jsme tedy nevěrné méně. Nejvyšší produkci tohoto hormonu mají ženy mezi 30 a 40 lety.

Proč se to o nás moc neví?

Podle informace, kterou zvěřejnil deník Huffington Post, se v anonymním průzkumu k nevěře přiznalo 41 % žen. A česká kultura asi nebude o moc jiná. To by tedy mohlo znamenat, že má každý druhý váš kamarád doma ženu nebo přítelkyni, která jej pravděpodobně někdy podvedla. Jen si to představte...

Je ale patrné, že ženám je těžší nevěru prokázat. Když jsem toto téma nadhodila u nás v redakci, padl názor, že je to pravděpodobně tím, že ženy si toto slastné tajemství nechávají pro sebe a tím minimalizují rizika, že by se jejich románek mohl provalit. Pak také ten, že si muže pečlivěji vybírají, tedy málokdy se uchýlí k mužskému modelu poměr s asistentkou, nebo že nedělají školácké chyby: neberou milence na stejná místa jako manžela (s čímž muži problém nemají), neukládají si nikdy jeho číslo do telefonu, neberou si jej nikdy domů a hotel nikdy nebookují na svoje jméno.