Když partner zlobí 3

* Odpouštět všechno je stejně nesprávné jako neodpouštět vůbec nic. Z obojího kouká umanutost a neschopnost věci správně nazírat.

* Odpuštění je příjemnější než rozhodnutí zásadně neodpustit – a to obvykle ještě víc tomu, kdo odpouští, než tomu, komu je odpouštěno.

* Odpustit není totéž co zapomenout. A nezapomenout zase neznamená, že se to má kdykoli v budoucnu připomínat.

* Je možné odpustit, ale přitom z činu vyvodit závěry, které zásadně mění situaci. Například: s partnerem, který vás opakovaně podvedl, se lze rozvést, a přesto mu odpustit.

* Pochopíte-li motivaci partnerova prohřešku, bude se vám odpouštět snáz, ale automatické to není. Lze pochopit, co ho vede k tomu, že utápí své zklamání ze života v alkoholu, ale přesto mu to odpustit nedokážete.

* Odpuštění by se nemělo podmiňovat „válečnými náhradami“. Tedy třeba: „Já ti prominu, že jsi mi zahnul, ale ty mi za mou velkorysost koupíš briliantový náhrdelník.“

* Existuje jediná podmínka, již ke svému odpuštění můžete přidat – a sice, že tento prohřešek promíjíte jednou a naposledy. Variantou může být i „třikrát a dost“, ale odpustit něco závažného víc než třikrát však už není velkorysost, nýbrž pitomost.

* Nežádejte, aby si partner, jemuž odpouštíte, sypal popel na hlavu. Dokonce mu jasně řekněte, že o takové rozmazávání celé záležitosti nemáte nejmenší zájem. Co však máte právo vyžadovat, je náprava (nebo alespoň jednoznačné nastartování cesty k ní).

* Jen tak do vzduchu plesknout „omlouvám se“ nebo z druhé strany „nezlobím se“ je možné v případě, že vám partner omylem snědl pleťovou masku z banánů. Nikoli však třeba tehdy, když prohrál rodinné jmění na automatech – tam pouhá slova neznamenají nic.

* Snažit se dosáhnout odpuštění citovým vydíráním („jestli mi neodpustíš, tak to nepřežiju“) je stejně špatné, jako touto cestou loudit o omluvu („kdybys mě miloval, budeš mě odprošovat“).

* Rituál omluvy a odpuštění je prastarý a geneticky zakódovaný – máme ho společný i s jinými vyššími živočišnými druhy. Proto rozhodně není zbytečný a ani v dnešní zběsilé době by se na něj nemělo rezignovat.

Foto: Depositphotos (1)