Když partner zlobí 5

Zásadně lze říci, že když vás něco bolí a trápí, máte plné právo si vylít srdce do spřízněného ucha. A určitě si to nemusíte vyčítat (a partner, který něco provedl, už vůbec nemá právo vám to zazlívat). Všeobecná morálka panující v našich zeměpisných šířkách však tuto zásadu spíše potlačuje – viz ponaučení, že co se doma upeče, má se také doma sníst.

Tím se však nenechte zmást, striktně se držet rozšířených „pavlačových moudrostí“ by vás mohlo dovést do blázince nebo rovnou na krchov (a to nejen v tomto případě). A špitat něco „do vrby“ také nemívá žádný velký smysl. Proto se svěřování rozhodně nebojte a nevyhýbejte – určitě vám spíš prospěje, než uškodí.

Jednu podmínku je však nezbytně nutné respektovat: Nehrňte své trable na toho, kdo je nemůže chápat či unést. Přísně zakázáno je probírat takové záležitosti s nedospělými dětmi! Ale i mezi dospělými jsou tací, kteří momentálně (nebo vůbec) na vaše stesky prostě psychicky nemají. Třeba proto, že jsou oslabeni vlastními vážnými starostmi, nemocí, stářím, návalem práce apod.

A pak je ještě kategorie těch, jimž se sice můžete vyplakat na rameni bez obavy, že je to psychicky zlomí, ale následek takové „důvěry“ by mohl sejmout vás. Určitě víte o těch z řad vašich příbuzných, sousedů, kolegů či jiných známých, pro něž je vaše bolest spíše radostí, byť se třeba tváří soucitně (jednoduše řečeno, v duchu vám to přejí). Tak těm je lépe to potěšení odepřít, že? Stejně jako užvaněným drbnám, či dokonce těm, kteří by vaše oslabení ještě zneužili proti vám.

Pokud vám partner ublíží, nebo dokonce průběžně ubližuje, skutečně závažným způsobem (agresivitou, alkoholismem apod.), neváhejte a obraťte se na odborníky – kontakty na psychologické a partnerské poradny, krizová centra a další vhodné instituce najdete na internetu, ale poradí vám i dobrý praktický lékař.