Tip na výlet: Jilemnické vánoční dostaveníčko

Své jméno dostala Jilemnice podle jilmových porostů, na něž zde i dnes narazíte. Ve skutečnosti ale Jilemnici proslavilo něco jiného. Říká se, že v Jilemnici mají jeden z nejkrásnějších mechanických betlémů ve střední Evropě. Pokud se o tom chcete přesvědčit, zajděte se podívat do Krkonošského muzea. Autorem zmíněného betlému je ředitel zdejší dívčí školy Jáchym Metelka. Pracoval na něm celá tři desetiletí a dokončil ho před rovnými sto lety. Důmyslné zařízení připomínající složitý hodinový stroj uvádí do chodu 142 figur. Pozorovat ho, jak zvolna ožívá, je skutečný zážitek! Do naprostého ticha napřed hodiny na věži odbíjejí půlnoc, čas narození Ježíška. Trubku ponocného a píšťalu požárního hlídače po chvilce vystřídají andělé, kteří spustí jásavou koledu a probudí celý betlém k životu.

Autor dalšího ze zdejších betlémů, bednář František Petrák, se naopak při jeho tvorbě nejednou zahleděl dál než za humna. Do betlémské krajiny totiž zakomponoval známá díla české i světové architektury, a tak tu vedle Karlštejna najdeme i milánský dóm nebo katedrálu v Remeši. O vánočních svátcích mají pak návštěvníci vždycky také příležitost prohlédnout si i další betlémy z muzejního depozitáře.

Zvědavá ulička

Pokud vám při prohlídce jilemnických betlémů vyhládne, vypravte se do Zvědavé uličky. V jedné ze zdejších roubených chalup, která patří ke státem chráněným kulturním památkám, najdete restauraci Šaldův statek. Půvabná je nejen zvenčí, ale i zevnitř, a navrch tu opravdu dobře vaří. Opodál stojí také erbovní strom města Jilemnice – téměř 20 metrů vysoký jilm horský, jehož věk se odhaduje na 35 až 40 let.

Při procházce vás možná napadne, proč vlastně dostala tato ulička, kde v minulosti žili zejména drobní řemeslníci, tak zvláštní název. Jen málokdo ale asi uhádne, že za to může charakteristické uspořádání staveb posunutých většinou o jednu okenní osu směrem do ulice. Dnešní podobu dostala Zvědavá ulička v převážné míře už na konci 18. století, po velkém požáru města. A chalupy vybudované z mohutných roubených trámů doposud neztratily nic na svém půvabu. V zimě se právě tady pravidelně pořádají sáňkařské závody postaru, při nichž závodníci opráší stařičké rohačky či jiné památeční exempláře. Spíš než o opravdické závodění jde však vždycky hlavně o zábavu a dobrou náladu.

Krakonoš jako živý

Když se zima vydaří, sejdou se na Masarykově náměstí nadšenci a ze sněhu staví obrovskou sochu Krakonoše. Práce to není nijak snadná – pokud mrzne, musí se socha polévat vodou, aby sníh změkl a dal se pěkně tvarovat.

Pokud vás zajímá historie českého lyžování, navštivte expozici v Krkonošském muzeu. Kromě nejstarších lyží si tu můžete prohlédnout také mohutné selské saně nebo figuríny v dobovém lyžařském oblečení. A jestli dostanete chuť sami někam na lyžích vyrazit, zajděte si pro inspiraci do zdejšího informačního střediska. Přímo ve městě je sjezdovka, kterou zvládnou i začátečníci.

Foto: Ivana Matyášová (2)