We all float down here #pennywise #shorts
Watch the extended preview for #it Chapter One here!:https://www.youtube.com/watch?v=I0J9GC4gHFc
youtube.com
Měli by rozdávat radost a smích. Pro některé lidi ale může setkání s klaunem vyvolat panický záchvat a úzkost. Silný nános bílé barvy na tváři, obrovský rudý úsměv od ucha k uchu a zmalované oči neděsí jen malé děti. Coulrofobií trpí také dospělí, jejichž strach zakořeněný v dětství vyplouvá postupně na povrch.
Narozeninové oslavy, cirkusy nebo rozveselení malých pacientů v nemocnicích. Tam všude figurují klauni. Nemotorní vtipálkové v obrovských botách dokáží vykouzlit úsměv na dětské tváři a svými kousky všechny rozveselit. Klauni jsou stále oblíbení a většinou v Americe si bez nich nelze představit pořádnou dětskou party.
Ovšem v některých lidech dokáží šašci vzbudit děsivé pocity a rozjet až fobii. Podle vědců za to nejspíš může výrazné líčení, kdy nikdo neví, co se skrývá za klaunskou tváří. „Jejich obličeje jsou maskované a mají velké umělé projevy emocí. Takže máte klauna s namalovaným obličejem a širokým úsměvem, ale vlastně nevíte, co cítí,“ uvedl Rami Nader, psycholog z kliniky stresu a úzkosti z Vancouveru s tím, že se jedná o vrozenou nedůvěru.
Strachu z poskakujících postaviček rozhodně nepomáhá ani filmová branže. „Když lidé slyší slovo klaun, první asociace, které se jim vynoří v hlavě, jsou zabijáčtí klauni ve filmech,” říká Frank T. Andrew, profesor psychologie na Knox College. Stačí si vybavit Pennywise z hororu IT (TO) podle románu Stevena Kinga. Proradný klaun s červeným balónkem je opravdu děsivý a noční můry po zhlédnutí snímku z něho mají i lidé, kterým klauni nevadí. Dalším příkladem je Joker z Batmana, jehož červený úsměv je samá jizva. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na film Joker, kde Joaquin Phoenix ztvárnil naprosto excelentně vyšinutého klauna.
Samozřejmě ve filmu je vše fikce, ale vrah v převleku klauna řádil v sedmdesátých letech v Americe. John Wayne Gacy, jenž je znám jako ‚‚Klaun zabiják” si v barevném obleku přivydělával na večírcích a v nemocnicích, kde svými vtípky bavil děti. Jeho největší zábavou ovšem byli dospívající chlapci, pro které bylo setkání s Johnem osudné. Jeho zvrácené choutky stály život celkem 33 obětí. Vraždící klaun byl v roce 1994 odsouzen k trestu smrti. Když mu do žil začala proudit látka ze smrtící injekce, lítost neprojevil a poslední slova zněla: ‚‚Polibte mi p*del.” Po všech výše zmíněných skutečnostech se nelze divit, že někdo dostane jen ze slova klaun úzkost.
Nicméně podle vědců zatím není tolik lidí trpících coulrofobií. Na druhou stranu je mnoho lidí, kteří mají z klaunů děsivý strach a je jen otázkou času, jestli se rozvine ve fobii. Naštěstí po ulici nechodí zmalovaní šašci každý den a televize se dá vypnout, jakmile by se tam objevila zlomyslná bílá tvář. Všeobecně ale přetrvává jakási fascinace strašidelnými klauny, i když v nás vyvolávají rozporuplné reakce. „Rádi se dozvídáme o nebezpečích bezpečným způsobem, abychom byli v neznámé budoucnosti připraveni se s nimi vypořádat, pokud se někdy objeví. Takže když se půjdeme podívat na TO a budeme sledovat, jak tento zlý klaun láká děti dovnitř a zabíjí je, učíme se strategie, jak se sami vyhnout takovému osudu,“ popsal profesor Andrew.
Klauni asi jen tak ze světa nevymizí, protože, i když dospělí jedinci trpí, dětem pořád přinášejí radost. V nemocnicích jsou za každé představení neskutečně vděční a úsměv malých pacientů je velkou odměnou.
Time.com, Independent.co.uk, Wikipedia.org, Autorský článek