Každý zná příběh lásky rakouského císaře Františka Josefa a krásné Alžběty Bavorské zvané Sissi. Ale v životě významného monarchy hrála významnou roli také jeho druhá osudová žena, jeho milenka Kateřina Schrattová. Se slavnou herečkou udržoval císař milostný poměr přes třicet let. Věrně mu stála po boku až do jeho smrti.
V prosinci 1873 se císař František Josef a jeho manželka zúčastnili gala představení Shakespearova Zkrocení zlé ženy ve Vídeňském městském divadle. Nikdo nemohl tušit, že se představitelka hlavní role, slavná herečka Kateřina Schrattová stane pro císaře jednou z nejbližších osob jeho života.
Katharina se narodila v roce 1853 v Badenu u Vídně do rodiny obchodníka s papírem. Do šlechtických kruhů měla tedy daleko. Už v dětství jí učarovalo divadlo a přes protesty rodičů nakonec vystudovala herectví na vídeňské divadelní akademii. Její výborné herecké výkony jí brzy proslavily a z Kateřiny se stala první dáma vídeňské scény a celebrita. Na jaře roku 1879 se Kateřina provdala za maďarského diplomata a narodil se jí syn. Manželé se později rozešli, ale nikdy se nerozvedli.
Osobně se František Josef a Kateřina potkali v Burgtheatru v roce 1883. Už tehdy bylo na císaři vidět, že se mu herečka líbí. Neušlo to ani Sissi, která pak iniciovala jejich další setkání a v podstatě vztah od začátku podporovala a schvalovala. Z Kateřiny si udělala přítelkyni, aby jí bylo umožněno navštěvovat císaře v paláci. S manželem se citově odcizili a manželství bylo už pouze formální, navíc císařovna měla výčitky, že je často dlouho na cestách a nechává svého muže dlouho samotného. V cestě lásky a velkého přátelství císaře a herečky tak nestálo v cestě nic.
Kateřina Schrattová byla pravým opakem Sissi. Byla veselá, srdečná a roztomile dětsky bezstarostná. Císař se v její přítomnosti cítil víc než dobře. V článku, který vyšel v Národních listech v roce 1928 se píše, že „byla císaři vonnou oázou v poušti, kde vždy našel příjemné místečko u zurčícího pramene“. Vždy mu byla oporou, nezahrnovala ho výčitky ani požadavky. Císař, který měl denní režim rozvržen do poslední minuty, jí s vojenskou přesností navštěvoval každý den od 17 do 19 hodin. Kateřina mu vždy připravila jídlo, třeba řízek nebo oblíbené chlebíčky, o kterých se Františku Josefovi mohlo v Hofburgu jenom zdát. Jako pečlivá hospodyňka a milující žena si s ním povídala o všem možném, smála se a vyprávěla vtípky, takže mocnář od ní vždy odcházel s dobrou náladou.
Schrattová měla sice bezstarostnou povahu, ale s tím souviselo i to, že neuměla hospodařit s penězi. Co měla, to utratila, takže měla i dluhy, které jí císař velkoryse platil. Podporoval ji rád. Když Jednou Schrattová potřebovala založit, diskrétně se svěřila císařovu důvěrníku hraběti Paarovi. V článku v Národních listech se píše: „Císař, dověděv se o nesnázích své přítelkyně, byl všecek zaražen: — Kam ta nešťastná ženská dává tolik peněz? — Ale potom se zasmál a dal desetkrát tolik, oč byl požádán. Přece však opět se k tomu vracel: — Když si pomyslím, že já kromě za své viržinky nevím ani zač bych vydal peníze.“
Ačkoli se František Josef a Kateřina snažili o diskrétnost a o svém vztahu a veřejně nikdy nemluvili, vědělo se o něm, ale taktně mlčelo. Kateřina chodila navštěvovat císaře do paláce a jezdila za ním do Ischlu, ale vždy vystupovali jako přátelé. Byla mu oporou v těžkých chvílích, kdy byla v roce 1898 zavražděna Sissi nebo když zemřel v Sarajevu v roce 1914 při atentátu jeho nástupce, František Ferdinand d´Este. Byla mu věrná až do jeho smrti, 21. listopadu roku 1916.
Když se po telefonu Kateřina dozvěděla, že je František Josef po smrti, nečekala, že se s ním bude moci rozloučit. Věděla, že na pohřbu nebude vítána, o to víc jí překvapilo pozvání od nového císaře Karla I. do Schönbrunnu. Karel respektoval tři desetiletí dlouhý vztah a zavedl ji ke smrtelné posteli jejího Franze. Na hruď mu položila dvě bílé růže.
Ve 20.letech se Kateřina ještě objevila v několika němých německých filmech, ale pak se stáhla do ústraní. Všechny žádosti o rozhovory na téma jejího vztahu s Františkem Josefem odmítala, novinářům se vyhýbala. O své lásce nikdy nic neprozradila a své tajemství si vzala do hrobu. Zemřela v roce 1940, věku 87 let.
Národní listy (archiv), www.unofficialroyalty.com, content.time.com
