Od mládí byl Denis horká hlava. Do všeho se vrhal naplno a s velkým odhodláním. Proto i narukoval do 2. světové války na stranu britské armády do takzvaných Pouštních krys. Bohužel nedaleko Tobruku padl do zajetí. A zde začíná jeho šokující až šílený příběh.
Zajatec chce být vězněm
Váleční zajatci působili v osvětimském koncentračním táboře Osvětim III. – Monowice v továrně na syntetický kaučuk. Ve stejné továrně se vyráběl plyn pro vražedné plynové komory. Denně se tak Avey setkával s vězni a za každou cenu se s nimi snažil navázat kontakt. „Potřeboval jsem vědět, co proměnilo normální lidské bytosti v pouhé stíny,“ popsal Denis ve své knize Muž, který pronikl do Osvětimi, kde se v jeho hlavě vzal nejšílenější nápad jeho života.
Denis Avey se dostal za ostnatý drát
Začal detailně studovat shrbenou chůzi ‚‚pruhounů”, jak říkali váleční zajatci lidem v táboře. Oholil si hlavu, domluvil se s jedním s vězňů, který byl ochoten nebezpečnou výměnu podstoupit a hlavně podplatil dozorce. Cena za mlčení v tu dobu byla 50 cigaret. Je neuvěřitelné, že Avey věřil vězni, že se druhý den vrátí na domluvené místo a dobrovolně se znovu vydá zpět na místo jisté smrti. „Jakmile člověk vešel dovnitř, neexistovala cesta ven. Pokud ve mně odhalí podvodníka, čeká mě smrt. Neměl jsem žádný plán B,“ pokračuje Avey ve své knize.