Novodobá mučednice Edith Stein: Žena, která předpověděla osud Židů v Německu a byla prohlášena za svatou

Raný život Edith Stein

Narodila se v ortodoxní židovské rodině v roce 1891 ve městě Breslau v Německu (dnes toto město patří do Polska a má název Wrocław). V roce 1904 se však vzdala své víry a stala se ateistkou. Později začala studovat na univerzitě v Göttingenu, kde se začala zajímat o katolickou filosofii, fenomenologii a dostala se do kontaktu s římským katolicismem, který se jí stal velmi blízkým. Na univerzitě se seznámila s profesorem Edmundem Husserlem, kterého pak následovala na univerzitu ve Freiburgu jako jeho asistentka.

Předpověď osudu Židů v Německu

V roce 1921 oficiálně konvertovala ke katolicismu a byla pokřtěna. Odešla z asistentského místa a začala vyučovat na dívčí škole ve Špýru. Ve volném čase studovala katolickou filosofii a překládala spisy Tomáše Akvinského do němčiny. V roce 1932 pak nastoupila na Institut pedagogiky, ale nesetrvala zde dlouho. Pod nátlakem nacistické vlády a protižidovských zákonů musela své místo opustit. Právě v té době poslala dopis papeži Piu XI., v němž předpověděla osud Židů v Německu a prosila jej, aby jim pomohl. V roce 1934 vstoupila do karmelitánského kláštera v Kolíně nad Rýnem a přijala řeholní jméno Tereza Benedikta od Kříže po mystičce, která jí byla velkou inspirací.

Útěk do Holandska a přesun do Osvětimi

Ačkoliv byla pokřtěna a k ortodoxnímu judaismu se již dávno nehlásila, kvůli jejímu židovskému původu byla i tak v hledáčku nacistů. V roce 1938 byla proto přemístěna do karmelitánského kláštera v Nizozemsku, kde se předpokládalo, že bude v bezpečí před pronásledováním. Odsun z Německa se však ukázal jako nedostatečný k zajištění její bezpečnosti. Odsouzení nacistického antisemitismu nizozemskými biskupy okupovaného Holandska (26. července 1942) vyprovokovalo Adolfa Hitlera k nařízení zatčení všech neárijských římských katolíků.

Terezie Benedikta byla zatčena gestapem 2. srpna 1942, když byla s ostatními sestrami v kapli. Byla zatčena spolu se svou sestrou Rosou, která také konvertovala a sloužila v klášteře Echt. Její poslední slova, která zazněla v Echtu, byla adresována Rose: „Pojď, jdeme pro naše lidi." Terezie během přesunu a krátkého pobytu v koncentračním táboře zorganizovala péči o děti, které byly odloučeny od svých matek, nebo se o ně zničené matky nedokázaly postarat. Přeživší z tábora smrti vypověděli, že všem ostatním pomáhala s velkým soucitem a láskou. 9. srpna 1942 byla spolu se svou sestrou a dalšími lidmi zplynována.

Otázka svatořečení

V roce 1998 byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou. Některé židovské organizace s jejím svatořečením výrazně nesouhlasily. A to především protože se domnívaly, že byla zavražděna kvůli svému židovskému původu. Katolická církev ale tuto námitku odmítla a argumentovala, že Edith Stein/ Terezie Benedikta byla zavražděna kvůli své víře a aktivnímu postoji církve proti pronásledování Židů. Nicméně je pravděpodobné, že pokud by zůstala židovskou filozofkou Dr. Edith Stein, mohla by jako mnoho jiných židovských intelektuálů včas opustit Evropu a hledat útočiště ve Spojených státech. Avšak právě proto, že vstoupila do karmelitánského řádu a stala se sestrou Terezií Benediktou od Kříže, byla vázána poslušností a zůstala v Evropě. Její spisy svědčí o křesťanské oběti, kterou přinesla ve prospěch lidí všech náboženských vyznání.