Anglický král Jindřich VIII. Tudor: V mládí býval náruživým krasavcem, později ale milenky trpěly kvůli zápachu jeho nemocných nohou

Jindřich VIII. by pravděpodobně coby král Anglie upadl v zapomnění, kdyby nebylo žen, jimiž byl posedlý a neměl problém kvůli nim zcela změnit fungování země. Právě kvůli jeho manželkám si ho lidé pamatují častěji než díky jeho činům v roli vladaře.

První manželství Jindřicha VIII. bylo z lásky

Jindřich VIII. Si mohl žít poklidný život v bohatství a nestresovat se ohledně budoucnosti země, protože jakožto druhorozený syn Jindřicha VII. Neměl původně na trůn vůbec dosednout. Králem se stal jeho starší bratr Artur, který pojal za manželku španělskou princeznu Kateřinu Aragonskou, krátce po svatbě však Artur zemřel a na trůn se tak dostal Jindřich. Ten projevoval o Kateřinu zvýšený zájem a říká se, že do ní byl od dětství zamilovaný, a tak dělal vše pro to, aby po bratrovi krom koruny zdědil i manželku.

Kateřina Aragonská musela dokázat, že její sňatek s Arturem nebyl naplněn, což se podařilo a nic tak svatbě s Jindřichem nebránilo. Podle dostupných historických materiálů bylo jejich manželství zpočátku šťastné a Jindřich Kateřinu zřejmě miloval. Zároveň ale toužil po synovi, kterého mu ale Kateřina nebyla schopná dát. S výjimkou dcery Marie zemřely všechny děti jako malé, Kateřina také prodělala několik potratů. Čím byla starší, tím bylo Jindřichovi jasnější, že o synovi si může nechat jen zdát, což vedlo k jeho čím dál větší zuřivosti.

Posedlost Jindřicha VIII. dvorní dámou

Po dvaceti letech manželství s Kateřinou se nakonec zamiloval do její dvorní dámy a byl jí doslova posedlý. Anna Boleyn ale nehodlala jít ve šlépějích své sestry Mary a stát se pouhou královou milenkou. Láskou souženého krále ženskými zbraněmi zpracovala natolik, že se obrátil proti církvi, aby se mohl rozvést s Kateřinou a pojmout Annu za právoplatnou manželku. V roce 1533 tedy papežovi natruc vyhlásil nezávislost anglické církve na Římu a sám se ustanovil hlavou anglikánské církve.

Ve sňatku s Annou mu tedy nic nebránilo, nicméně manželství nakonec nebylo šťastné. Ani Anna nebyla schopná dát králi mužského potomka, takže netrvalo dlouho a historie se opakovala. Král se opět zamiloval do královniny dvorní dámy Jane Seymour a začal dělat vše pro to, aby se Anny zbavil. Jediného syna Anna potratila a po jejím uzdravení král prohlásil, že jejich sňatek byl dílem čarodějnic, obvinil Annu ze zrady a cizoložství a nechal ji uvěznit v Toweru a později s dalšími členy rodiny včetně bratra popravit. Annina hlava byla sťata mečem 19. května 1536.

Králova třetí manželka Jane Seymour zemřela při porodu syna a ten skonal ještě jako dítě. Následoval sňatek s Annou Klevskou, kde pro změnu králova nenasytná sexuální touha skomírala, údajně proto, že mu Anna nepřišla dostatečně přitažlivá. Ta raději ze sňatku z králem odešla dobrovolně a dobře udělala, zachránila si tak život. Na rozdíl od páté manželky, sestřenice Anny Boleyn. Kateřina Howard byla mladá a krásná a starý král opět zahořel touhou. Pro svůdnou choť ale muselo být milování s nemocným a nechutným králem utrpením, a tak není divu, že si užívala bokem. To si ale Jindřich nenechal líbit a svoji pátou manželku, která o jeho spolčenost nestála, nechal bez milosti popravit.

Jindřich VIII. byl ve stáří odpudivý

Sex s nenasytným Tudorovcem zřejmě pro jeho manželky a milenky nebyla žádná slast. Vladař byl sice v mládí náruživým a pohledným mužem, ale ve vyšším věku se přihlásily zdravotní potíže. Kromě velké nadváhy trpěl Jindřich VIII. bércovými vředy způsobenými podvazky pod koleny, jež byly v době Tudorovců v módě. Ty omezovaly cirkulaci krve v nohou, což vedlo ke vzniku vředů. Po jeho pádu z koně se problémy ještě dramaticky zhoršily a jejich léčba nebyla možná. O nalezení léku se pokoušelo patnáct lékařů a sám Jindřich si vyrobil vlastní mast, kterou vředy potíral, ani ta však nepomáhala.

Lékaři se nakonec rozhodli nechat rány otevřené a vypálili je žhavým železem, což sice Jindřichovi zachránilo život, infekcí v nohou se ale už nikdy nezbavil. Situace nakonec byla natolik kritická, že mu nohy nesnesitelně zapáchaly jako zkažené maso a zápach byl údajně cítit až přes tři místnosti, a to po dobu dvaceti let, kdy Jindřich bércové vředy měl. Kdo by se však odvážil cokoliv říct, pravděpodobně by sám sebe odsoudil ke smrti, a tak návštěvnice královy ložnice musely trpět v tichosti. Pro šestou manželku Kateřinu Parr to však bylo vysvobození, protože na postelové hrátky král už neměl ani pomyšlení, a tak fungovala spíš jako ošetřovatelka až do smrti Jindřicha VIII. 5. září 1548.