Trota prosazovala bezbolestný porod
Trotu lze také označit jako první ženskou gynekoložku v historii. Působila jako profesorka na první lékařské univerzitě světa, tedy právě v Salernu. Její manžel, lékař Johannes Platearius, a jejich dva synové pracovali ve stejném oboru na stejné škole. Tím se stvrzuje, že šlo o první vzdělávací institut, kde mohli být vedle sebe jako zaměstnanci zástupci obou pohlaví. Trota se ve své práci vyznačovala specifickým zaměřením na lékařské potřeby žen. Všímala si ženských nemocí a jejich celkového zdraví, stala se vysoce kvalifikovanou v diagnostikování ojedinělých ženských zdravotních problémů. Zabývala se komplikacemi ohledně těhotenství až po ty, které měly souvislost se ženskou hygienou. Lékařka prosazovala užívání opiátů při porodu, čímž se významně postavila proti tehdejší křesťanské víře. Ta prosazovala názor, že by ženy měly při zrození nového života prožívat maximum utrpení, a to jako trest za Evin hřích. Revoluci způsobila Trota také objevem, že neplodní mohou být také muži.
Byla Trota žena a byla opravdu lékařkou?
Trotino dílo bylo tak vlivné, že nastavilo směr pro praxi v ženském lékařství po celá staletí. Dlouho po její smrti se lékaři v celém středověkém světě při léčbě pacientek spoléhali na její odkaz a výzkumy. Trotula Major, tedy její dílo o gynekologii známé jako Nemoci žen, mělo 63 kapitol a bylo poprvé vydáno v latině. Šlo o jedinou knihu napsanou za účelem vzdělávání mužských lékařů o ženském těle a kromě obecných lékařských rad přinášela i informace o menstruaci a porodu. Během renesančního období se samozřejmě začaly ozývat hlasy, zpochybňující fakt, že Trota byla žena. Předpokládalo se, že komplexní materiál Trotula Major, tedy všechna tři díla jednoho souboru, napsal mužský lékař Trottus a že Trotula byla pouze porodní bába.