V oblíbeném seriálu Arabela ztvárnila Veronika Týblová (53) postavu Mařenky, jež neustále nutila kamaráda Honzíka, aby si s ní hrál na milence. Tehdy malá herečka byla opravdu talentovaná a nabídky na role se jen hrnuly. Bohužel jejímu dalšímu hereckému osudu nepřál tehdejší režim. Veronika ráda vzpomíná na zážitky z natáčení a díky své profesi je může vyprávět i svým žákům.
Pro televizní obrazovku byla Týblová objevena stejně jako mnoho jejich předchůdců - ve školní lavici. Roztomilá holčička s pihami, která nezavřela pusu, byla pro filmový svět jako stvořená. Jejím prvním snímkem se tak stal Kočičí princ. Přesto, že zde měla Veroniku malou roli, předvedla všechen svůj um.
O tři měsíce později si na ni produkce vzpomněla a ve schránce přistála malé zrzečce pozvánka na konkurz pro připravovaný seriál Arabela. Role Mařenky sedla rozpustilé slečně jako ulitá a čekalo ji dlouhé natáčení. Nemusela sice chodit každé ráno do školy, ale čekalo ji vždy přezkoušení. „Měla jsem štěstí, moji spolužáci to brali sportovně a byli rádi, že mají ve třídě Mařenku. Všude se se mnou chlubili, rozhodně se mi nikdo neposmíval,“ uvedla Veronika pro deník Blesk s tím, že filmové prázdniny si však pořádně vychutnávala.
Se seriálovým Honzíkem, jehož si zahrál Ondřej Kepka, pořádně řádili nejen po barrandovských ateliérech. ‚‚Pro mě to byl krásný rok prázdnin a nezapomenutelných zážitků. Přála bych všem dětem, aby to mohly zažít také,” zavzpomínala Týblová, že si každý umí představit, jak to vypadalo, když nebyli na blízku rodiče. Samozřejmě se to neobešlo bez menšího průšvihu, které ho si můžeme povšimnout v oblíbeném seriálu. ‚‚Pamatuju si, jak jsme se jednou v pauze při natáčení s Ondrou dali do loupání ořechů a pak jsme měli úplně černé ruce. Další scénu jsme proto museli hrát s rukama za zády,” smála se Veronika, že s nimi legendární režisér Václav Vorlíček měl svatou trpělivost.
Za svou roli dostala Veronika honorář šest tisíc korun. Pro srovnání, takovou částku má dnes batole za tři natáčecí obrazy. „Splnila jsem si svoje největší přání a koupila jsem si lyže Blizzard s kvalitním vázáním,” prozradila Týblová, že peníze nerozfofrovala za žádné nesmysly. Mladá slečna pokračovala po velkém úspěchu své nejslavnější role v natáčení. Bohužel komunistický režim její další kariéru překazil. ‚‚Tatínek byl novinář a po roce 68 nemohl psát. Dokud jsem hrála normální holky, podporoval mě, ale dceru funkcionáře mi hrát nedovolil,“ uvedla Veronika, která si tak kvůli odmítnutí několika rolí, kde měla propagovat tehdejší režim, navždy zavřela dveře na Barrandov. ‚‚Tehdy mi to vůbec nevadilo, měla jsem i jiné zájmy, hrála jsem závodně házenou a natáčení jsem brala jen jako zábavu,“ dodala sympatická dáma s tím, že její kroky nakonec nevedly na konzervatoř, ale zcela někam jinam.
Vrhla se na studium pedagogiky a stala se učitelkou. Její žáci se tak mohou chlubit, že jejich třídní je nezapomenutelná Mařenka. „Učím na prvním stupni a baví mě to. Snažím se učit formou humoru a strašně se přitom vyřádím,“ řekla Veronika, která se ve vzdělávání dětí našla a její žáci ji mají moc rádi. „Okamžitě jsem věděla, že tohle je práce pro mě. Když se děti pro něco nadchnou, jsem fakt šťastná,” dodala Týblová s tím, že si do práce chodí vlastně odpočinout.
V soukromém životě je v současné chvíli spokojená, ale nebylo to tak vždy. Veronika byla dvakrát vdaná, ale ani jeden muž nebyl tím osudovým. Ze dvou manželství má dvě krásné děti. S jejich tatínky vychází dobře a nevidí důvod, proč by tomu mělo být jinak. ‚‚Přece jen to jsou otcové mých dětí, a tak i fungují. Takže každé dítě má svého tatínka a já mám aspoň občas volno,” prozradila Týblová s úsměvem.
Blesk.cz, Dotyk.cz, Autorský článek
