Nejluxusnější kurtizána Belle epoque Caroline Otero: Říkali jí „Lákadlo sebevrahů“, muži se zabíjeli, protože ji nemohli mít

Dětství měla malá Caroline skutečně drsné. Narodila se v chatrči do chudé rodiny žebračky a opraváře deštníků a o přízeň rodičů i něco k jídlu se musela dělit s dalšími šesti sourozenci. Brzy byla stejně jako zbytek rodiny nucena žebrat, a tak se chtěla z této bezútěšné situace co nejdříve dostat. Poslední kapkou bylo brutální znásilnění, které zažila v jedenácti letech. Tehdy se rozhodla, že ji doma nic nedrží, a že musí co nejdříve utéct.

Z chatrče do New Yorku

To se jí podařilo ve čtrnácti letech a začala se potulovat po španělských městech. Chvílemi se živila jako domácí služka, brzy se však k její obživě přidala i prostituce. Postupem času se ze Španělska dostala až do francouzského Marseille, kde se krom prostituce uplatnila i jako tanečnice, i když talentu příliš nepobrala. I tak si jí všiml ředitel místního divadla a rozhodl se z ní udělat hvězdu.

Odvezl ji do Paříže, kde jí zaplatil hodiny tance, aby se uplatnila i v luxusních podnicích a nevěstincích, Caroline ale zoufale postrádala taneční vlohy. Naštěstí její krása přehlušila vše ostatní a v kombinaci s tím, že odhalovala své krásné tělo, jí byly drobné nedostatky odpuštěny. Brzy její věhlas překročil hranice Paříže a ona dostala nabídku vystupovat v New Yorku.

Prestižní kurtizána

Navzdory tomu, že Caroline neměla žádné vzdělání ani řádnou výchovu, dokázala ze své situace vytěžit maximum a na nabídku odcestovat do zámoří kývla. Dobře udělala, protože poznala zcela jiný svět. V Americe se zámožní pánové z nejvyšších společenských vrstev předháněli, aby získali její přízeň, a zahrnovali ji drahými dary. Mít po boku krásné ženy, jako byly herečky, zpěvačky či kurtizány, znamenalo v USA punc prestiže, což si vzala za své i Caroline, když tvrdila: „Když byl viděn nějaký pán v mé společnosti, jeho prestiž vzrostla. Od té chvíle byl považován za mimořádně bohatého.“ 

Na život na vysoké noze si krásná kurtizána snadno zvykla a nehodlala na něm nic měnit ani po návratu do Evropy. A vlastně ani nemusela. I když si za své služby říkala horentní částky, muži jí stejně padali k nohám. Říkalo se dokonce, že ti, kteří si ji nemohli dovolit, páchali ze zoufalství sebevraždy, proto byla Caroline občas nazývána také jako „lákadlo sebevrahů“. Kráska si z toho ale nic nedělala, naopak, nebyl pro ni problém odmítnout honorář deset tisíc franků se slovy, že almužnu nebere.

Milenka králů

Nakonec si její společnost mohli dovolit opravdu především muži z nejvyšší společnosti a také králové. Svými vnadami a uměním milovat potěšila belgického krále Leopolda II., britského krále Eduarda VII. i monackého knížete Alberta I., oblažovala také císaře Viléma II. nebo ruského cara Mikuláše II.. Všechny tyto mocné muže si dokázala omotat kolem prstu obyčejná dívka z chatrče, která se dříve živila žebrotou, a vydělat si na nich majetek v hodnotě patnácti milionů franků.

Navzdory svému původu byla navíc poměrně bystrá a vtipná, osvojila si chování a styl žen z vyšší společnosti a se svýma podmanivýma tmavýma očima, světlou pletí a sytě hnědými vlasy se stala dokonalým ztělesněním ženy období Belle Epoque. Muže dokázala rozpálit do běla tak, že pro ni hořeli láskou, ona je však chladně odmítala a zakládala si na tom, že se nikdy do nikoho nezamilovala. Pouze si užívala vše, co jí život přinášel a nehleděla na následky, což se jí nakonec stalo osudným.

Z milionářky opuštěnou chudinkou

Koho by napadlo, že by obyčejná prostitutka zvládla vydělat miliony? V případě Caroline to tak ale skutečně bylo. Za svůj život dokázala nashromáždit na své poměry neuvěřitelné bohatství, protože žádná jiná kurtizána si už nikdy za své služby neříkala takové horentní sumy. Tradovalo se dokonce, že Caroline vlastní jednu z nejcennějších sbírek šperků, z nichž některé dokonce v minulosti patřily císařovnám. Navíc byla majitelkou jachty, vily na Azurovém pobřeží a paláce v Paříži.

O to víc je smutný fakt, že zemřela zcela chudá. Její neuhasitelnou vášní byl totiž hazard a veškerý svůj majetek tak prohrála při hraní v kasinu v Monte Carlu. Jeho majitelé byli natolik shovívaví, že Caroline vypláceli nuznou penzi za to, že v jejich podniku nechala miliony franků. Zemřela nakonec v Nice, osamocená a zcela bez peněz.

Zajímá vás, jak vypadala prostituce ve Francii v 19. století a co dělaly kurtizány, když zrovna nepracovaly? Nahlédněte do zákulisí nevěstinců v Paříži!