Známý deník Anny Frankové zasáhl miliony srdcí po celém světě. Nejen tím, jak líčí hrůzy holocaustu, ale i tím, že nabízí dojemný a hluboce osobní pohled nejen na utrpení a pronásledování, které prožila. Je i deníkem jejího intimního dospívání a prvních lásek.
Bytový dům na Merwedeplein kde rodina Otty Franka žila v letech 1934–1942.
Hlavní průčelí budovy Opekta v ulici Prinsengracht v roce 2002. Kanceláře Otty Franka byly v přední části, zadní trakt v zadní. V témže domě pak rodina - ještě s jednou rodinou - nalezly úkryt před nacisty.
Karl Silberbauer, příslušník SS a gestapa na fotce z roku 1943. Jeho jednotka vtrhla ráno 4. 8. 1944 do zadního traktu jednotky zelené policie (kdo byl informátorem, se dodnes neví) a odvezl všechny obyvatele k výslechu.
Památník Anny a Margot Frankových na místě koncentračního tábora Bergen-Belsen, kde nakonec obě sestry zemřely na tyfus v březnu 1945, jen několik týdnů před osvobozením tábora.
Památník Anny Frankové
Strom Anne Frankové, jeden z dalších památníků jejího odkazu. V listopadu 2007 měl být tento strom pokácen, aby nespadl na okolní budovy. Navíc byl napaden houbovou chorobou. Nizozemský ekonom Arnold Heertje o stromu řekl: „Není to jen tak ledajaký strom. Strom Anny Frankové je spjat s pronásledováním Židů." Nakonec ho strhla vichřice v roce 2010.
Druhy žlutých hvězd, které byli židé povinni nosit během nacistické okupace
Památník Anny Frankové v lese Mučedníků v Izraeli. Na počest Anny Frankové vznikají všude po světě památníky, filmy, divadelní a literární adaptace.
