Syn osvětimské zrůdy Josefa Mengeleho: Rolf svého otce do konce života kryl

Rolf se narodil v době, kdy Josef Mengele prováděl své zvrácené a sadistické experimenty v Osvětimi. O jeho šílených posedlostech se napsalo již mnoho a rozhodně to nemělo nic společného s jeho povoláním lékaře. Je až šílené kolika zrůdností se Anděl smrti dopustil na novorozencích a na dětech a přitom měl doma miminko.

Po válce Mengele utekl do Argentiny

Ze života zmizel Rolfovi otec, když mu byl rok. Psal se rok 1945, druhá světová válka skončila a Mengele musel utéct. Skrýval se dlouho, až se mu nakonec za podpory rodinných příslušníků podařilo uprchnout do Jižní Ameriky. Jakýkoliv kontakt se synem nepřicházel v úvahu, mimo jednoho výletu do Švýcarska, kdy mu syn říkal ‚‚strýček Fritz”. Šílený doktor byl na seznamu hledaných osob a dával si velký pozor, aby neudělal jedinou chybičku, která by vedla k jeho dopadení. S manželkou se rozvedl a znovu se oženil s vdovou po svém bratrovi. Manželství však dlouho nevydrželo a došlo na rozvod. A to byla chyba, na kterou všichni čekali - úřední záznam posloužil jako důkaz, že je Mengele stále naživu.

Rolf s Josefem ve Švýcarsku

Anděl smrti se proměnil ve vyděšeného muže

Německo požádalo Argentinu o jeho vydání a tím začal nekončící hon na osvětimskou zrůdu. Mengelemu se podařilo znovu uprchnout a po sérii různých peripetií se dostal do Brazílie. Ze sebevědomého člověka, který si vychutnával lidské utrpení, se stala troska, která žila v neustálém strachu z prozrazení. Střechu nad hlavou našel u rakouských manželů, kteří se o něho léta starali. Do Sao Paula pak za ním dorazil i Rolf. Chtěl znát pravdu o všech bestiálních zločinech, ze kterých byl otec obviněn. ‚‚Muž, který stál přede mnou, byl zlomený muž, vyděšené stvoření," uvedl mladší Mengele v jednom z mnoha rozhovorů, když se konečně rozhodl o tomto setkání promluvit.

Josef Mengele plnil pouze rozkazy

Dům, ve kterém Josef žil připomínal spíš chýši. Synovi přenechal postel a sám spal na zemi. Rolf konečně viděl tváří v tvář otce, o němž dosud četl jen ty nejhorší věci. Nyní mohl rozklíčovat pravdu a dozvědět se vše, co se dělo za ostnatým drátem v Osvětimi. „Řekl jsem otci, že mě zajímá jeho čas v Osvětimi. Co byla Osvětim podle jeho verze událostí? Měl nějakou roli ve věcech, ze kterých byl obviněn?“ vzpomínal Rolf s tím, že otec pak vedl dlouhý filosofický monolog. Na žádnou z otázek nedokázal upřímně odpovědět a jen se ve svých větách plácal. Klasickou odpovědí, stejně jako většiny nacistický vrahů bylo, že pouze plnil rozkaz a nebyl to on, kdo vymyslel koncentrační tábory. ‚‚Lidé přicházeli nakažení nemocí, polomrtví," řekl Josef a dokonce tvrdil, že udělal maximum pro záchranu lidí.

Pravdu se syn nikdy nedozvěděl 

Třešničkou na dortu pak bylo, že dvojčata, která se v táboře nacházela, mu vděčí za život a že osobně nikdy nikomu neublížil. Syna nakonec osočil z toho, jak může věřit všem lžím, které se o něm píšou. ‚‚Snažil jsem se mu říct, že jen jeho přítomnost v Osvětimi je pro mě nepřijatelná. Doufal jsem, že řekne: ‚‚Snažil jsem se dostat na frontu. Udělal jsem to. Udělal jsem to.” Ale to se nestalo, bohužel jsem si uvědomil, že v mé přítomnosti nikdy nevyjádří žádnou lítost nebo pocit viny," vylíčil Rolf, že se pak s otcem dohodli, že nemá smysl v těchto debatách pokračovat. 

Syn osvětimské zrůdy veřejně promluvil o svém otci

Rolf úkryt otce neprozradil

Po čtrnácti dnech se Rolf s otcem rozloučil a věděl, že se vidí naposledy. Ne snad, že by Josef o další setkání nestál, ale Rolf ho už nikdy nechtěl vidět. Rozhodl se však, že ho neudá a dál se pokusí žít bez myšlenek na člověka, který spáchal tolik zla. Osud mu ale pomohl odlehčit od svých myšlenek a konečně ze sebe dostat vše, co v sobě po shledání s otcem dusil. Josef Mengele se po patnácti měsících od návštěvy syna utopil. V oceánu dostal mrtvici a nebyl schopný se dostat zpět na břeh. 

Pro Rolfa byla zpráva o otcově smrti velkou úlevou. Poté, co mohl promluvit o jejich setkání, si v osmdesátých letech změnil jméno a podle posledních informací by měl vystudovaný právník žít v německém Freiburgu.