Kvíz: Zkuste náš kvíz na logické myšlení. Číselné řady a logické otázky nejsou jen pro vědce

Když se řekne logika, většina lidí si představí rovnice, důkazy a strohé analytické myšlení, vlastně matematiku. Jenže logické myšlení se skrývá i tam, kde bychom ho nečekali. Je součástí umění, detektivních příběhů i humoru. Vzpomeňme si na slavného Hercula Poirota! Jeho skvělé dedukce byly založeny právě na logickém uvažování. Stejně tak nejlepší satirikové využívají logické paradoxy k tomu, aby poukázali na absurditu světa, což bylo v některých historických dobách uklidňující a důležité.

Logika není jen o matematice

Dokonce i ve sportu hraje logika roli. Šachy jsou jejím nejlepším příkladem, ale i v kolektivních sportech se hráči neustále rozhodují na základě pravděpodobnosti a strategického myšlení. Když si například fotbalista vybírá, zda vystřelit nebo nahrát, nevědomky provádí bleskovou analýzu možných důsledků. Že jste o tom nikdy takto nepřemýšleli? Vidíte, nyní si to s námi můžete vyzkoušet.

K mnoha paradoxům dojde, když logika selhává

Jednou z nejzajímavějších oblastí logiky jsou paradoxy. Toto slovo mnoho z nás používá v situacích, které vypadají rozumně, ale přesto vedou k nesmyslným závěrům. Jeden z nejznámějších je Zénónův paradox o Achillovi a želvě. Podle něj Achilles, nejsilnější a nejrychlejší běžec, nikdy nedožene tu nejpomalejší želvu, pokud ta má drobný náskok. Proč? V okamžiku, kdy totiž doběhne na původní místo želvy, želva se posunula o malý kousek dál. Když Achilles uběhne tento kousek, je želva zase o kousek dál a tak až do nekonečna. Jeho pohyb lze tedy popsat jako nekonečnou řadu stále kratších úseček, což pro starší řecké filozofy představovalo nepřekonatelný paradox. Matematika paradox sice vyřešila teorií nekonečných řad, ale ukazuje, jak může být logika na první pohled matoucí.

Jiným fascinujícím paradoxem je paradox lhaní, neboli výrok "Toto tvrzení je nepravdivé." Pokud je pravdivé, pak je nepravdivé, a pokud je nepravdivé, pak je pravdivé. Že jste se do toho zamotali? Nevadí? Podobné jazykové hříčky dokážou zpochybnit naše chápání logiky a ukazují, že někdy se ani nejsilnější analytické myšlení nedokáže vypořádat s vlastním omezením.

Chybovat je lidské anebo Logika v běžném životě

Každý den se spoléháme na logické myšlení, ale přesto se často necháváme napálit vlastními zkresleními, která náš mozek vytváří. Například tzv. past potvrzovacího zkreslení je tendence hledat pouze informace, které potvrzují naše přesvědčení, a ignorovat ty, které nám odporují. To je důvod, proč se často hádáme na internetu a proč falešné zprávy mohou být tak přesvědčivé. Anebo dalším častým logickým omylem je hazardérský klam, tedy mylná představa, že pokud něco v minulosti nastalo často, v budoucnu už se to stát nemůže. To vidíme třeba u rulety – pokud padne pětkrát černá, lidé mají tendenci sázet na červenou, i když pravděpodobnost je pořád stejná. A do rozebírání skořápek se pouštět nebudeme...

Zkuste raději náš kvíz:

Dopadli jste dobře? Logika je fascinující, ale, jak jsme řekli na začátku, není jen pro matematiky nebo vědce. Je klíčem k porozumění světu kolem nás a pomáhá nám dělat lepší rozhodnutí. A to, že teorie je jedna věc a praxe druhá, jste si jistě ověřili i v našem logickém kvízu! Možná zjistíte, že jste mistři dedukce, nebo objevíte novou oblast, ve které můžete svou mysl trénovat. Anebo si vyzkoušíte jiný kvíz: třeba češtinářský.

Kvíz: Nejčastější pasti ve vyjmenovaných slovech po P. Posaďte se v mysli do lavice a zkuste zvládnout 15 záludných otázek bez chyby