Život v klášteře byl také o oddělení se od vnějšího světa, včetně rodiny, přátel a jakýchkoliv osobních majetků.
Mniši žili v komunitě, kde bylo vše sdíleno, a kde individuální přání a potřeby byly podřízeny kolektivnímu životu.
Jedním z hlavních závazků mnichů byl celibát – slib, že se vzdají sexuálních vztahů a budou se plně věnovat Bohu.
Celibát byl považován za prostředek, jak se osvobodit od světských pokušení a zaměřit se na duchovní život.
Dodržování celibátu nebylo vždy snadné. Někteří mniši se snažili potlačit své přirozené touhy prostřednictvím modliteb, půstů a sebezapření, ale přesto byly záznamy o porušování tohoto slibu.
Klášter v Arménii