Pád a pošramocená kariéra
V kariéře Maxe Schmelinga došlo ke dvěma zápasům, které byly podstatnější než ty ostatní. V obou případech s boxerem, který se jmenoval Joe Louis Barrow. Ten, co se konal v roce 1936, měl významnou politickou symboliku zápasu, kde na jedné straně stál zástupce Německa a na druhé Američan, navíc tmavé pleti. Max ho vyhrál. Odvetný o dva roky později však prohrál, což jeho i Anny dostalo do nemilosti celé nacistické strany. Narukoval na frontu a po obsazení Kréty skončil v nemocnici, kde dal několik rozhovorů, mezi nimi i americkému novináři. Joseph Goebbels zuřil.
Život obyčejných lidí
Po válce Max i Anny čelili nařčení z kolaborace. Na ni byl v Československu dokonce vydán zatykač. Poslední film natočila v roce 1951, potom hereckou kariéru ukončila. Hlavní roli v tom sehrál její věk i posun kinematografie, která se značně změnila.
Manželé založili norkovou farmu. Později Max získal práci jako manažer Coca-coly. Během tohoto působení se spřátelil se svým někdejším soupeřem Joem Louisem Barrowem, kterému pomohl z finančních potíží, a dokonce mu zaplatil pohřeb, když v roce 1981 po vleklých zdravotních potížích se srdcem zemřel.
Max a Anny spolu žili 57 let, dokud Anny Ondráková 28. února 1987 v Hollenstedtu nezemřela. Do Čech už se nikdy nepodívala, i když si to podle svých slov v rozhovoru, který poskytla v 60. letech, přála. Max, který v roce 1997 pomohl finančním příspěvkem Česku bojujícímu se záplavami, se dožil 99 let. Dědictví na přání manželů šlo na dobročinné účely.