Jeho okolí ho vždy popisovalo jako laskavého a skromného herce, který byl hluboce věřící. Za svou víru se nikdy nestyděl a stal se tak trnem oku některým během minulého režimu. Kdo by neznal dědu Komárka z legendárního českého filmu Na samotě u lesa?
Josef Kemr se narodil 20. června 1922 a byl to jeden z nejznámějších český divadelních, filmových a televizních herců. Jeho otec byl švec a uměl hrát výborně na housle, což se poté podařilo naučit i Josefu Kemrovi. Matka byla švadlena. Na přání otce, který nechtěl, aby se věnoval divadlu, vystudoval obchodní akademii, kterou ukončil roku 1942. Přesto už i během dětství vystupovat jako komparsista v Divadle na Vinohradech. Už tam si ho všimnul rozhlasový režisér Přemysl Pražský, který ho následně obsazoval do rozhlasových rolí. Profesionálně se začal věnovat herectví už od svých osmnácti let v divadelní spolčenosti A. Budínské, kde vystupoval až do roku 1945. Mezitím se však stihnul živit i jako elektromontér, prodavač nebo číšník. Následovala angažmá v Kladně, v divadle Akropolis, Divadle S.K. Neumanna a v Městských divadlech pražských. Od roku 1965 se stal členem činohry Národního divadla.
Za svůj život ztvárnil stovky rozhlasových, divadelních, filmových a televizních rolí, kdy roku 1993 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství a o rok později Českého lva za vedlejší roli ve filmu Pevnost. Pro svůj vzhled byl hojně obsazován do komedií s hořkým nádechem, do kterých dokázal diváka vtáhnout nejen svým hlubokým pohledem a hubenou postavou. Proslavily ho snímky jako Dovolená s Andělem, Šíleně smutná princezna, Na samotě u lesa či S čerty nejsou žerty.
Josef Kemr byl ženatý s herečkou a režisérkou Evou Foustkovou. Ačkoliv ona sama byla politicky činná zarytá komunistka a Kemr zapřisáhlý odpůrce komunismu, manželství jim vydrželo a rozdělila je až její smrt roku 1977. S manželem Kemrem je dokonce i pochována na pražském hřbitově Šárka. Josef Kemr měl po její smrti ještě jednu lásku a tou byla Marika Skopalová, se kterou hrál v Národním divadle. Kvůli ní se dokonce navždy rozhádal se svým dlouholetým kamarádem Rudolfem Hrušínským, jelikož měl Mariku údajně plácnout po zadku. Silně věřící Josef toto gesto nikdy nedokázal skousnout a se svým dlouholetým přítelem Hrušínským už do smrti nepromluvil. O to více neuvěřitelněji zní historka o jeho údajném synovi Vladimírovi, který se jako syn Josefa Kemra veřejnosti odhalil až po jeho smrti. Josef Kemr se měl totiž během natáčení filmu v padesátých letech seznámit s jistou herečkou, se kterou měl údajně románek, ačkoliv byl sotva dva roky ženatý s Evou Foustkovou. Její jméno mělo být Božena a pravdu o otci prý svému synovi prozradila až na smrtelné posteli. Pravou zůstává, že podoba mezi oběma muži je vskutku zarážející. Josef Kemr se ke konci života potýkal s rakovinou žaludku, kterou doprovázelo neskutečné utrpení a bolesti. Josef Kemr však nikdy o svých potížích nemluvil a věnoval se herectví do poslední chvíle.
